Klimatická reklama na obalech potravin: Jak finanční experti kontrolují sliby

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Podle zprávy z www.tlz.de je stále více potravin inzerováno jako šetrných ke klimatu. Šetření spotřebitelských poradenských center však ukazuje, že mnoho z těchto prohlášení je zavádějících a představují falešné reklamní sliby výrobců. Z 87 testovaných produktů bylo 53 inzerováno jako „klimaticky neutrální“ a některé jako „pozitivní vůči klimatu nebo CO2“. To může vést k mylným představám mezi spotřebiteli. Sliby na obalech je často obtížné ověřit a chybí jasné vysvětlení, jak klasifikovat tvrzení o klimatu a CO2. Společnosti navíc často odkazují na další informace na internetu, což spotřebitelům ztěžuje kontrolu. Za informacemi, které nelze ověřit, jsou často kompenzační platby v kompenzačních projektech, ...

Gemäß einem Bericht von www.tlz.de, werden immer mehr Lebensmittel als klimaschonend beworben. Doch eine Untersuchung der Verbraucherzentralen zeigt, dass viele dieser Aussagen irreführend sind und falsche Werbeversprechen der Hersteller darstellen. Von 87 getesteten Produkten, wurden 53 als „klimaneutral“ beworben, und einige als „klima- oder CO2-positiv“. Dies kann bei Verbrauchern zu falschen Vorstellungen führen. Oftmals sind die Versprechen auf der Verpackung schwer überprüfbar, und es fehlen klare Erklärungen zur Einordnung von Klima- und CO2-Aussagen. Zusätzlich verweisen Unternehmen häufig auf weiterführende Informationen im Internet, was die Überprüfung für Verbraucher erschwert. Hinter Angaben, die sich nicht belegen lassen, stecken häufig Ausgleichszahlungen in Kompensationsprojekte, …
Podle zprávy z www.tlz.de je stále více potravin inzerováno jako šetrných ke klimatu. Šetření spotřebitelských poradenských center však ukazuje, že mnoho z těchto prohlášení je zavádějících a představují falešné reklamní sliby výrobců. Z 87 testovaných produktů bylo 53 inzerováno jako „klimaticky neutrální“ a některé jako „pozitivní vůči klimatu nebo CO2“. To může vést k mylným představám mezi spotřebiteli. Sliby na obalech je často obtížné ověřit a chybí jasné vysvětlení, jak klasifikovat tvrzení o klimatu a CO2. Společnosti navíc často odkazují na další informace na internetu, což spotřebitelům ztěžuje kontrolu. Za informacemi, které nelze ověřit, jsou často kompenzační platby v kompenzačních projektech, ...

Klimatická reklama na obalech potravin: Jak finanční experti kontrolují sliby

Podle zprávy od www.tlz.de, stále více potravin je inzerováno jako šetrné ke klimatu. Šetření spotřebitelských poradenských center však ukazuje, že mnoho z těchto prohlášení je zavádějících a představují falešné reklamní sliby výrobců.

Z 87 testovaných produktů bylo 53 inzerováno jako „klimaticky neutrální“ a některé jako „pozitivní vůči klimatu nebo CO2“. To může vést k mylným představám mezi spotřebiteli. Sliby na obalech je často obtížné ověřit a chybí jasné vysvětlení, jak klasifikovat tvrzení o klimatu a CO2. Společnosti navíc často odkazují na další informace na internetu, což spotřebitelům ztěžuje kontrolu.

Za informacemi, které nelze ověřit, jsou často kompenzační platby v kompenzačních projektech, které podle spotřebitelské poradny nesplňují to, co slibují. Příkladem toho jsou projekty na ochranu klimatu, jako jsou vodní elektrárny, které jsou stavěny z ekonomických důvodů, ale ne primárně z důvodů ochrany klimatu.

Vzhledem k tomu, že v současné době neexistují žádné uznávané pečeti v oblasti klimatické reklamy, spotřebitelské poradenské centrum doporučuje klást menší důraz na sliby společnosti a místo toho věnovat pozornost skutečně udržitelné stravě. To zahrnuje mimo jiné omezení živočišných produktů, minimalizaci plýtvání potravinami doma a nákup bio, regionálních a sezónních produktů.

Tato zavádějící reklama na klima může spotřebitele přimět ke koupi produktů, o kterých se domnívají, že jsou udržitelné, i když skutečný dopad na klima a životní prostředí je sporný. Je na výrobcích, aby poskytovali transparentní a ověřitelné informace, a na spotřebitelích, aby činili informovaná rozhodnutí o nákupu.

Přečtěte si zdrojový článek na www.tlz.de

K článku