Náklady na makléře ve srovnání: Takto investoři skutečně šetří!
Zjistěte, jak poplatky za úschovu a náklady na objednávky ovlivňují návratnost vašich investic a porovnejte různé brokery pro optimální investiční strategie.

Náklady na makléře ve srovnání: Takto investoři skutečně šetří!
Struktura nákladů při obchodování s cennými papíry hraje pro investory ústřední roli. Poplatky za správu depa a náklady na objednávky patří mezi rozhodující faktory při srovnávání brokerů. Obzvláště Neobrokers často upouští od poplatků za správu portfolia, což je činí atraktivními pro mnoho investorů. Mezi různými brokery však existují značné rozdíly v nákladech na objednávky.
Makléři používají různé modely nákladového účetnictví, včetně klasického provizního modelu a modelu paušální sazby. Nižší náklady jsou zásadní pro zvýšení výnosů pro investory. Často přehlíženým aspektem je spread, rozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou, který se liší v závislosti na brokerovi a typu obchodování, zejména u derivátů a forexu. Poplatky za obchodní místa a poplatky třetích stran mohou také zvýšit náklady, zatímco někteří brokeři tyto poplatky u určitých objednávek hradí.
Náklady a poplatky podrobně
U otevřených pozic mohou být účtovány poplatky za jednodenní plnění, jejichž výše je založena na referenčních úrokových sazbách, jako je EURIBOR nebo LIBOR. Zvláštní pozornost si zaslouží také poplatky za správu (TER) u ETF a aktivně spravovaných fondů, které k brokerovi netečou. Poplatky mohou být také účtovány za dodatečné funkce příkazů, jako je stop loss nebo trailing stop loss, stejně jako poplatky za neaktivitu pro nízké objemy obchodů. Při výběru makléře by investoři měli pečlivě prozkoumat ceník, aby se vyhnuli skrytým nákladům.
Dalším důležitým bodem je pochopení „poměru nákladů“, který popisuje roční poplatek účtovaný investiční společností na pokrytí nákladů na správu a provoz. Minimalizace poměru nákladů je zásadní pro maximalizaci návratnosti investic. Tyto poplatky jsou vyjádřeny jako procento aktiv fondu a jsou odečteny z příjmu před rozdělením akcionářům.
- Ein Beispiel: Ein Fonds mit einer Expense Ratio von 1% und einer Rendite von 10% führt zu einer Netto-Rendite von 9%.
- Für Investoren ist es wichtig, die Fondsoptionen zu vergleichen und das Fondsprospektrum auf Expense Ratios und andere Gebühren zu prüfen.
- Kleine Unterschiede in den Expense Ratios können über längere Zeiträume zu signifikanten Differenzen in den Anlagerenditen führen.
V roce 2020 byl průměrný nákladový poměr u akciových fondů 0,44 %, zatímco u ETF to bylo 0,19 %. Aktivně spravované fondy mají obvykle vyšší nákladový poměr kvůli jejich provozním nákladům, ale často fungují hůře než pasivně spravované fondy. Například poskytovatelé jako Vanguard, Fidelity a BlackRock získali uznání pro své nízké poplatky, zatímco obchodní aplikace a místní banky jsou odrazovány kvůli vyšším poplatkům.
Porovnání poplatků ukazuje, že poměr nákladů 1 % oproti 0,5 % za 20 let u investice 10 000 USD může přinést rozdíl ve výnosech 9 835 USD. A konečně, investoři by také měli věnovat pozornost tomu, zda nejsou skryté poplatky, jako jsou prodejní náklady, výstupní poplatky a daně, které by měly být pečlivě prozkoumány v prospektu fondu.