Německo v dilematu pracovní doby: Merz požaduje více hodin u stolu!

Německo v dilematu pracovní doby: Merz požaduje více hodin u stolu!

Kancléř Friedrich Merz v aktuálním apelu požaduje prodloužení pracovní doby v Německu. Zdá se to nezbytné, protože hodnocení Německého ekonomického institutu (IW) ukazuje, že pracovní doba v Německu je ve srovnání s jinými zeměmi relativně nízká. V roce 2023 byla průměrná pracovní doba zaměstnanců ve věku 15 až 64 let pouze 1036 hodin. Pro srovnání: Řecko zaznamenalo 1 172 hodin, Polsko dokonce 1 304 hodin, zatímco Nový Zéland vede s více než 1 400 hodinami. K tomuto trendu přispívají i četné pracovní poměry na částečný úvazek v Německu, kde přibližně 30 % zaměstnanců pracuje na částečný úvazek.

Jak Soustředit Německo zaznamenalo vrchol v zaměstnanosti s přibližně 46 miliony zaměstnanců v květnu 2024, i když toto číslo od té doby klesá. Prognózy naznačují, že do roku 2036 odejde do důchodu téměř 20 milionů silných populačních ročníků, což by mohlo znamenat další výzvy pro trh práce. To vede k poznání, že německý trh práce jako celek by mohl zaznamenat negativní růst, pokud výrazně více lidí nebude pracovat až do normálního důchodového věku.

Snížení pracovní doby

Studie německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW) od znovusjednocení ukazuje, že průměrná pracovní doba od té doby neustále klesá. Navzdory nárůstu za poslední desetiletí mnoho evropských zemí výrazně zvýšilo svou pracovní dobu na hlavu. Pracovní doba vzrostla o 15 % ve Španělsku, o 21 % v Řecku a o 23 % v Polsku. V Německu však došlo k nárůstu pouze o 2 % od roku 2013. Tyto stagnující hodiny mají dopad i na národní příjem a sociální zabezpečení v zemi.

Dalším základním problémem je vysoká sazba na částečný úvazek, která je částečně důsledkem vysoké daňové sazby u středních příjmů, kvůli níž jsou přesčasy neatraktivní. V mezinárodním srovnání je míra částečných úvazků mnohem nižší v zemích, jako je Itálie s 18 % a Polsko s 6 %. Také se zdá, že trh práce v Německu nabízí malou pobídku ke zvýšení míry zaměstnanosti žen, zejména matek. Vyjádřili přání prodloužit svou pracovní dobu, což zase vyžaduje lepší rozšíření infrastruktury péče a vzdělávání o děti.

Potřeba politické akce

Pro zlepšení situace volají odborníci i politici po zásadních změnách. Navrhuje se, aby byly zrušeny překážky, jako je odchod do důchodu v 63 letech, aby bylo více lidí motivováno k delšímu setrvání na trhu práce. Nařízení o předčasném důchodu by mohlo vést k poklesu celkového objemu německé práce, přičemž zaměstnanost žen je již nyní plněji využívána než v mnoha jiných evropských zemích. Vytvoření lepších rámcových podmínek a pobídek by mohlo pomoci k udržitelnému prodloužení pracovní doby v Německu.

Celkově je zřejmé, že Německo stojí před významnou výzvou, aby v mezinárodním srovnání nezůstalo pozadu. Cesta k vyšší míře zaměstnanosti a vyšší pracovní době vyžaduje politické i sociální úsilí.