ECB opět snižuje úrokové sazby: Vrátí se inflace?
ECB snižuje základní úrokové sazby na 2,5 %, aby stabilizovala evropskou ekonomiku. Problémem zůstává inflace.

ECB opět snižuje úrokové sazby: Vrátí se inflace?
Dne 6. března 2025 Evropská centrální banka (ECB) pošesté snížila základní úrokovou sazbu s cílem stimulovat ekonomiku v eurozóně. Snížení úrokové sazby o čtvrt procentního bodu vede pro velké banky k nové úrokové sazbě 2,5 procenta. Toto opatření je součástí série snižování úrokových sazeb, které je pravidelně prováděno po dobu devíti měsíců, as tagesschau.de hlášeno.
Banky se na toto snížení úrokových sazeb předem připravily. Z přehledu FMH vyplývá, že úrokové sazby pevných vkladů se aktuálně pohybují kolem 2 procent, zatímco úrokové sazby úvěrů na nemovitosti se pohybují mezi 3,5 až 4 procenty. Nižší úrokové sazby by měly vést k většímu půjčování a zvýšení peněžní zásoby. Rostoucí peněžní zásoba by však mohla vyvolat inflační tendence, zejména pokud nabídka zboží a služeb zůstane konstantní.
Inflace a ekonomické nejistoty
ECB usiluje o inflaci ve výši 2 procent. Míra inflace je aktuálně 1,7 procenta až do září 2024 a vzrostla na 2,5 procenta v lednu 2025 a poté klesla na 2,4 procenta v únoru 2025. V rámci ECB existují různé zájmy: němečtí zástupci argumentují opatrností při dalším snižování úrokových sazeb, zatímco zástupci jihoevropských zemí a Francie zaujímají více rizikový postoj. Toto rozdělení v Evropě je ovlivněno různými ekonomickými strukturami, přičemž Německo je velmi znepokojeno inflací, která pramení z historické zkušenosti.
Ekonomická situace v Evropě, zejména v Německu, vykazuje slabý růst. Vnější faktory jako ukrajinská válka, sankce proti Rusku a konflikty s Čínou vedly k růstu cen surovin a energií. Plánované přezbrojení evropských zemí by mohlo krátkodobě podpořit růst a zaměstnanost, ale v dlouhodobém horizontu vést k vysokému státnímu dluhu. Nízké úrokové sazby také usnadňují státům čerpání úvěrů na zbrojní programy, jako např nzz.ch poznamenal.
Inflace v eurozóně přitom zůstává vysoká, zatímco ekonomika slábne. Prezidentka ECB Christine Lagardeová pokračuje ve snižování úrokových sazeb a od června 2023 byly úrokové sazby sníženy v šesti krocích celkem o 1,5 procentního bodu. ECB očekává, že celková inflace dosáhne 2,3 procenta v roce 2023 a 2,0 procenta v roce 2027. Vzhledem k současné situaci začala v ECB diskuse o budoucích klíčových úrokových sazbách, přičemž měnová politika je klasifikována jako „znatelně méně restriktivní“.