Soudní řád: Neurostimulační oblek pro pacienta s RS nemá nárok na úhradu
Státní sociální soud Dolní Sasko-Brémy odmítá uhradit náklady na neurostimulační oblek RS, který není uznáván jako léčebná metoda.
Soudní řád: Neurostimulační oblek pro pacienta s RS nemá nárok na úhradu
Státní sociální soud Dolní Sasko-Brémy rozhodl, že žena trpící roztroušenou sklerózou (RS) nemá nárok na náhradu nákladů za celotělový neurostimulační oblek. Toto rozhodnutí padlo 14. května 2025 a potvrzuje předchozí zamítnutí Aurichským sociálním soudem. Případ je zvláště zajímavý, protože ovlivňuje právní rámec pro inovativní léčbu chronických onemocnění.
Žalobkyně, 44letá žena, se s degenerativním onemocněním potýká přes 20 let. Její zdravotní stav se v posledních měsících zhoršil, a proto je nyní odkázána na chodítko a poslední půlrok dokonce na invalidní vozík. V roce 2023 požádala o proplacení neurostimulačního obleku, jehož cílem je aktivovat oslabené svaly.
Právní pozadí rozhodnutí
Zdravotní pojišťovna, u které je žalobce pojištěn, žádost o úhradu nákladů zamítla s odkazem na § 135 odst. 1 SGB V. Žaloba je tedy považována za „novou vyšetřovací a léčebnou metodu“, která dosud neprošla běžným hodnotícím procesem. Soud rovněž konstatoval, že roztroušenou sklerózu nelze považovat za „život ohrožující nebo pravidelně smrtelné onemocnění“ ve smyslu § 2 odst. 1a SGB V. Toto posouzení bylo klíčové pro vynesení rozsudku.
Žalobkyně tvrdila, že oblek zlepšil její pohyblivost a snížil křeče. Přestože měla se žalobou pozitivní zkušenosti a hlásila zlepšení kvality svého života, žalobu sociální soud i státní sociální soud zamítly. Odvolání proti verdiktu také nebylo přípustné.
Finanční aspekty a jednotlivé předpisy
Náklady na neurostimulační oblek činí 8 721,74 eur, které si žalobkyně vydělala sama poté, co jí byla zamítnuta náhrada nákladů. Soud potvrdil, že takové produkty budou financovány pouze v případě, že budou uznány jako nová léčebná metoda a existuje kladné doporučení Federálního smíšeného výboru (G-BA). Dodnes takové doporučení pro neurostimulační oblek neexistuje, což výrazně omezuje právní nároky žalobce.
Výjimkou by mohli být soukromí pacienti, kteří by potenciálně mohli obdržet úhradu v závislosti na jejich tarifu. Rozhodující roli by zde hrály jednotlivé smluvní podmínky. Tyto právní předpisy zdůrazňují výzvy, kterým čelí pacienti, kteří se spoléhají na inovativní terapie.
Pro postižené je i nadále důležité sledovat vývoj v oblasti alternativních léčebných metod a souvisejících právních norem. Rozhodnutí Státního sociálního soudu není důležité jen pro samotnou žalobkyni, ale mohlo by mít dalekosáhlé důsledky i pro další pacienty s RS, kteří v podobné přípravky doufají.
Další informace k tomuto tématu naleznete na webových stránkách Pojistné deníky a des lékařský časopis.