Rozpočtový deficit ve Frísku: Kde je finanční pomoc?

Dne 26. ledna 2025 schválila většinová skupina v okresním zastupitelstvu Frísko složená z SPD, Zelených a FDP návrh rozpočtu, který je zaměřen na investice do škol, nemocnic a infrastrukturních projektů. Tento návrh však počítá s očekávaným schodkem ve výši přibližně 44,9 milionu eur pro rok 2025. Hlavními důvody tohoto schodku jsou kompenzace ztrát pro kliniky ve Frísku a zvýšené přidělení úkolů.

Mluvčí skupiny SPD Jannes Wiesner upozorňuje, že problémy lze vysledovat ve strukturálním podfinancování obcí. Obce dostávají každý rok další úkoly, které nejsou adekvátně financovány státem a federální vládou. Tato situace vede ke strukturální nerovnováze mezi úkolovým a výdajovým zatížením obcí, které nesou 25 % celostátních úkolů, přičemž jejich podíl na daňových příjmech je pouze 14 %.

Požadavky na lepší spolupráci

Předseda poslaneckého klubu FDP Gerhard Ratzel zdůrazňuje potřebu lepší spolupráce mezi městy, obcemi a obvodem a kritizuje neshody u důležitých projektů, jako je rozšíření sirén. Wiesner také vyjadřuje obavy ze současného návrhu federální a státní dluhové brzdy, protože nezohledňuje místní úroveň. Obce potřebují adekvátní minimální finanční úroveň, kterou by bylo možné případně zajistit zvýšením jejich podílu na dani z obratu.

V další souvislosti federální vláda uvádí, že 5. července 2024 byl schválen návrh rozpočtu na rok 2025. Jednání kabinetu je naplánováno na 17. července 2024. Součástí tohoto návrhu je i růstová iniciativa a doplňkový rozpočet, které zahrnují dalších jedenáct miliard eur v půjčkách, zejména kvůli zvýšeným nákladům v souvislosti se zákonem o obnovitelných zdrojích energie a penězi občanů.

Dluhová brzda bude dodržena, chystají se daňové úlevy jako odstranění studené progrese, zvýšení přídavků na děti a zvýšení přídavků na děti a základních daňových úlev. Obce se však potýkají s dramatickou finanční situací a pro rok 2024 očekávají záporné saldo financování -13,2 miliardy eur. Vyhlídky na zlepšení finanční situace obcí v následujících letech nejsou předvídatelné.

Příčiny tohoto podfinancování jsou různé a zahrnují rostoucí výdaje v důsledku inflace, vyšší počty případů, zátěž v sociálním sektoru a vysoké kolektivní smlouvy. Plánovaná daňová úleva bude mít pro obce roční dopad ve výši -1,8 miliardy eur. Růstová iniciativa navíc zahrnuje prodloužení degresivní odpisové sazby pro movitý majetek do roku 2028, což povede k dalšímu snížení příjmů obcí. Kompenzace daňových ztrát, například prominutím živnostenské daně, se považuje za nezbytnou.