Náhlé zablokování účtu: Proč jsou vaše peníze v ohrožení!

Zákazníci spořitelen stále častěji hlásí náhlé uzavření účtů, které často vede ke ztrátě přístupu k jejich aktivům. Hlavním důvodem těchto opatření jsou podezřelé transakce, které mohou vyvolat podezření z praní špinavých peněz. Právník Martin Wehrmann doporučuje v případě zablokování účtu jednat rychle a blokaci odstranit. Banky mají ze zákona povinnost kontrolovat podezřelé hotovostní vklady a neobvyklé transakce. Jako podezřelé lze klasifikovat i výběry z krypto burz ze zahraničí, což povede k zablokování účtu.

V souladu se zákonem o praní špinavých peněz (GwG) musí spořitelna v případě podezření na případy zablokovat účet. Proto se doporučuje okamžitě vyhledat právní pomoc, pokud je někdo postižen pozastavením účtu. Proaktivní jednání a dialog s bankou jsou zásadní, aby se předešlo možnému uzavření účtu. Je třeba také poznamenat, že k zablokování účtu může dojít i z důvodu porušení smlouvy nebo neakceptovaných změn Všeobecných obchodních podmínek (VOP). Finanční úřad navíc může nařídit i zablokování účtu, například pokud nejsou řádně placeny daně. Dalším aspektem je využívání umělé inteligence bankami, které může také vést k nezákonnému uzavření účtů, pokud dojde k chybám. Pokud banka nereaguje na pokusy o komunikaci, je často jedinou možností podniknout právní kroky, i když je třeba se vyvarovat tlaku na banku, aby se předešlo negativním důsledkům, jako je např. chip.de hlášeno.

Složitost případů podezřelých z praní špinavých peněz

Zablokování účtu z důvodu podezření na praní špinavých peněz je komplexní problém a může mít vážné důsledky pro soukromé osoby a společnosti. Postižení často zjistí, že jejich účet byl zablokován, až při pokusu o platbu. Praní špinavých peněz je proces zavádění nelegálních zisků do legálního finančního okruhu s cílem zakrýt jejich původ. Tato praxe je v Německu právně definována jako trestný čin podle § 261 trestního zákona a je spojena se značnými sankcemi.

Boj proti praní špinavých peněz je v posledních letech stále důležitější, protože nelegální finanční toky představují stále větší bezpečnostní problém. Banky a finanční instituce hrají ústřední roli v boji proti praní špinavých peněz a jsou ze zákona povinny dodržovat vnitrostátní zákony a evropské směrnice, jako je 5. směrnice EU o praní špinavých peněz. Současný zákon o praní špinavých peněz (AMLA) upravuje identifikaci podezřelých transakcí a jejich hlášení odpovědným úřadům. Podle § 10 GwG jsou banky mimo jiné povinny kontrolovat totožnost svých zákazníků a hlásit podezřelé aktivity. V případě podezření na praní špinavých peněz musí banky podezření okamžitě nahlásit Finanční zpravodajské jednotce (FIU). Kromě toho § 56 zákona AMLA umožňuje bankám zablokovat účty nebo přerušit platební transakce, pokud existuje dostatečné podezření. Banky často jednají rychle, aby se vyhnuly vysokým pokutám a trestním důsledkům. V tomto ohledu soudy potvrdily, že banky mohou zablokovat účty v případě podezření na praní špinavých peněz jako součást jejich povinnosti péče. Blokace však musí zůstat v platnosti pouze po dobu trvání podezření a pokračování vyšetřování. Příkladem postiženého zákazníka je Fridolin ze Singenu, kterého překvapilo zablokování účtu po velké platbě od nového obchodního partnera. V takovém případě je vhodné rychle reagovat, kontaktovat banku a případně vyhledat právní radu, jak na to dr-schulte.de zdůrazňuje.