Důchod nebo důchod? Kontroverzní otázka o spravedlnosti v Německu!

Důchod nebo důchod? Kontroverzní otázka o spravedlnosti v Německu!

V současné době se v Německu intenzivně diskutuje o systémech zabezpečení pro seniory. Důraz je kladen na rozdíly mezi důchody a důchody. Zatímco průměrný důchod německého důchodce se pohybuje kolem 1500 eur měsíčně, federální státní zaměstnanci dostávají v průměru 3400 eur a státní úředníci dokonce až 3600 eur jako důchod. To vyvolává otázky o spravedlnosti německého důchodového systému. Hlasitý Rtuť Rozdíly jsou způsobeny odlišnými systémy, které jsou často vnímány jako nespravedlivé.

Bärbel Bas, nová ministryně práce a sociálních věcí a politička SPD, si dala za cíl vytvořit jednotný a solidární systém. To by mělo zmírnit finanční zátěž německého důchodového pojištění a vytvořit více spravedlnosti. Současné důchodové zabezpečení v Německu, které je založeno na třech pilířích – statutárním důchodu, podnikovém důchodu a soukromém důchodu – přitom vykazuje značné mezery. Zákonný důchod je financován státem a zajišťuje pouze životní minimum, zatímco podnikové a soukromé důchody jsou často nedostatečné, protože mnoho lidí nemá odpovídající důchodové zabezpečení.

Různé předpisy pro státní zaměstnance

Státní zaměstnanci mají prospěch z kombinace zákonných a podnikových důchodů ve formě důchodu. Tyto důchodové předpisy jsou ústředním bodem diskuse o sociální spravedlnosti, protože například státní zaměstnanci musí platit plnou daň z důchodu, zatímco důchodci jsou zdaněni pouze částečně. Státní zaměstnanci si navíc financují zdravotní pojištění soukromě, na rozdíl od většiny zákonně pojištěných důchodců.

V současné diskusi různé politické strany předložily reformní návrhy důchodů státních zaměstnanců. Rada expertů pro posuzování celkového ekonomického vývoje navrhla nově přijaté státní zaměstnance zahrnout do zákonného důchodového pojištění (GRV) a také jim přiznávat podnikový důchod. Cílem těchto návrhů je dosáhnout dlouhodobé finanční úlevy a omezit veřejné výdaje. Zelení i SPD podporují tyto přístupy s ohledem na sociální spravedlnost a volají po komplexních reformách.

Politické reakce a výhled do budoucna

Politická scéna je však rozdělená. Levice je pro jednotný důchodový systém pro všechny, zatímco FDP je skeptická k obecnému začleňování státních zaměstnanců do GRV a preferuje fondový model. AfD naopak požaduje, aby politici platili do GRV, a navrhuje omezit status státního zaměstnance na suverénní úkoly. Vzhledem k rostoucím výdajům na důchody, které mají do roku 2040 dosáhnout 1,9 % hrubého domácího produktu, bude diskuse o reformách hrát ústřední roli ve volební kampani a při dalším utváření důchodového systému.

Nedávný průzkum ukazuje, že 81,4 % obyvatel podporuje zařazení nově přijatých státních zaměstnanců do GRV. To zdůrazňuje touhu mnoha občanů po spravedlivějším důchodovém systému, který by byl přínosem pro všechny profesní skupiny a mohl by zvýšit tlak na tvůrce politik, aby přijali vhodná opatření.