Obrovský deficit Spolkové agentury: rekordně vysoká nezaměstnanost!

Obrovský deficit Spolkové agentury: rekordně vysoká nezaměstnanost!

Federální úřad práce se potýká s hlubokými deficity, které lze přičíst zvýšené nezaměstnanosti a zkrácené pracovní době. Podle nedávné zprávy předložené v pátek rozpočtovému výboru Spolkového sněmu se očekává schodek přes 2,3 miliardy eur pro rok 2023. Tento problém ještě umocňuje aktuální podzimní prognóza spolkové vlády, která v roce 2025 předpovídá nezaměstnanost ve výši 2,94 milionu, což je více než předchozí odhad 2,76 milionu. Pro rok 2024 plánuje Spolková agentura zvýšit své výdaje o 2,46 miliardy eur nad původní prognózu, což poukazuje na přetrvávající problémy na trhu práce.

Příjmy Spolkové agentury se vyvíjejí „z velké části podle plánu“, ale výrazně vzrostly náklady na nezaměstnanost, zkrácené úvazky a dávky v insolvenci. Zejména platby za insolvenční peníze vzrostly o 23,5 procenta na 630 milionů eur, což jasně ukazuje nárůst bankrotů firem. Zvýšené výdaje jsou také nezbytné pro aktivní politiku trhu práce: z 3,82 miliardy na 4,36 miliardy eur pro rok 2024.

Aktivní a pasivní politika trhu práce

V souvislosti s tímto vývojem nabývá na významu politika trhu práce. Patří sem všechna opatření, která ovlivňují nabídku a poptávku na trhu práce. Rozlišuje se aktivní a pasivní politika trhu práce. Aktivní politika trhu práce má za cíl vrátit nezaměstnané, zejména dlouhodobě nezaměstnané a starší pracovníky, zpět do zaměstnání. Historicky byla navržena tak, aby bojovala proti nezaměstnanosti, často prostřednictvím programů, jako je školení v oblasti zaměstnanosti a dovedností.

Na druhé straně existuje pasivní politika trhu práce, která zmírňuje ekonomické důsledky nezaměstnanosti prostřednictvím dávek nahrazujících mzdu, jako jsou podpory v nezaměstnanosti a dávky při zkráceném pracovním úvazku. V době nedostatku veřejných zdrojů a úbytku pracovních míst je účinnost aktivní politiky trhu práce stále více kriticky zpochybňována. Jejich opatření často prospívají pouze konkrétním skupinám, přičemž je zdůrazňována osobní odpovědnost nezaměstnaných, například snížením náhrady mzdy.

Evropské vlivy na trhu práce

Orgány odpovědnými za politiku trhu práce jsou kromě zákonodárného sboru Spolkový úřad práce, svazy zaměstnavatelů a odbory. Rostoucí roli hraje také Evropská unie, zejména prostřednictvím nařízení o volném pohybu pracovníků. Od května 2011 je německý trh práce otevřen občanům ze zemí střední a východní Evropy, což má různé dopady na národní politiku trhu práce. Děje se tak na pozadí rozdílných standardů a tradic sociální politiky v členských státech.

Výzvy, kterým čelí Federální úřad práce, se odrážejí nejen ve finančních prognózách, ale také v potřebě navrhnout současnou a efektivní politiku trhu práce. Jak ukazuje vývoj, zásadní je cílená podpora znevýhodněných skupin a přizpůsobení se evropským rámcovým podmínkám.

Nadcházející podpora likvidity federální vládou ve výši 11,9 miliardy eur do roku 2029 by mohla pomoci zmírnit finanční zátěž federální agentury a zajistit kritickou stabilizaci trhu práce. Jak se však situace vzhledem k dynamickým podmínkám na trhu vyvine, se teprve uvidí.

Pro více informací o účincích a mechanismech politiky trhu práce v Německu se podívejte na komplexní Lexikon ekonomie a podrobnou analýzu Zrcadlo úřadů.