Důvěrnost a loajalita: Takhle nebezpečná je rada zaměstnanců!
Zaměstnanecké rady musí zachovávat mlčenlivost. Řízení znalostí, loajalita a právní důsledky v centru pozornosti aktuálního fóra.
Důvěrnost a loajalita: Takhle nebezpečná je rada zaměstnanců!
V současné koaliční smlouvě mezi Unionem a SPD není zákon o zastupování zaměstnanců zmíněn. Na tuto mezeru upozornilo zejména Německé sdružení státních služeb, které zdůrazňuje význam spolurozhodování a také práva a povinnosti zástupců zaměstnanců. Důležitou otázkou je zde povinnost mlčenlivosti, kterou musí členové zaměstnaneckých rad dodržovat.
Porušení mlčenlivosti může mít za následek vyloučení z rady zaměstnanců v souladu s § 30 BPersVG a rovněž trestněprávní důsledky. Právník Stefan Kascherus informoval o těchto právních úskalích na 15. fóru o právu zastupování zaměstnanců a dal jasně najevo, že povinnost loajality vůči zaměstnavateli je pro zaměstnanecké rady zásadní.
Právní rámec pro důvěrnost
Členové zaměstnaneckých rad jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech záležitostech, o kterých se při výkonu své funkce dozvědí. Toto nařízení se vztahuje na členy zaměstnanecké rady, jejich náhradníky, vedoucí oddělení i jejich zástupce a další dotčené osoby. Dodržování důvěrnosti je zásadní pro důvěru mezi oddělením a zástupcem zaměstnanců Haufe hlášeno.
Spolkový zákon o zastupování zaměstnanců má jasná pravidla týkající se důvěrnosti. Jejich nedodržení může mít značné důsledky, neboť ohrožuje nejen základ důvěry mezi zaměstnanci a zaměstnaneckou radou, ale může mít i důsledky z hlediska pracovního práva. V případě porušení jsou kromě kázeňských opatření možné tresty odnětí svobody až na pět let podle § 203 odst. 2 odst. 3 StGB.
Zvláštní výzvy a výjimky
Výzvou pro zaměstnanecké rady je sladit povinnost loajality a povinnost mlčenlivosti. To se stává obzvláště obtížné, pokud jde o přestupky ze strany kolegů související s prací, jako jsou problémy s alkoholem při řízení. Podle současné judikatury má povinnost mlčenlivosti přednost před povinností oznamovat porušení povinnosti. Povinnost zveřejnit však platí, hrozí-li úřadu vážné následky.
Nutno podotknout, že zákon stanoví i některé výjimky z povinnosti mlčenlivosti. Členové zaměstnanecké rady například nemusí mít povinnost zachovávat mlčenlivost vůči ostatním členům svého zastoupení. Ani v případě zjevných a méně významných skutečností nevzniká povinnost zachovávat mlčenlivost. V zásadě však platí absolutní povinnost mlčenlivosti bez ohledu na jakýkoli náznak potřeby mlčenlivosti.
Rovněž je zdůrazněna potřeba konzultace v případě jakýchkoli pochybností o důvěrnosti. Povinnost mlčenlivosti se netýká pouze zaměstnaneckých rad, ale vztahuje se i na všechny zaměstnance úřadu, což významně rozšiřuje právní rámec.
Celkově tento kontext zdůrazňuje význam odpovědného a právně řádného zastupování zaměstnanců a problémy, které vyplývají z různých povinností.