Švýcarsko řeší výdaje: Balíček pomoci EP27 vyvolává rozruch!

Švýcarsko řeší výdaje: Balíček pomoci EP27 vyvolává rozruch!

Švýcarsko v současné době čelí obrovským výzvám v oblasti fiskální politiky, které jsou částečně způsobeny demografickými změnami a pokračujícími potřebami vojenské bezpečnosti. Na rozdíl od zemí jako Francie, Německo, USA a Itálie se však Švýcarsko cítí vázáno dluhovou brzdou, která říká, že federální vláda může utrácet jen tolik, kolik sama sebere. Toto nařízení nutí Švýcarsko přísně kontrolovat své výdaje, což se odráží v nově spuštěném záchranném balíčku EP27, jehož cílem je do roku 2028 snížit výdaje o téměř 3 miliardy franků, což odpovídá úspoře 9 miliard franků z celkového rozpočtu Economiesuisse hlášeno.

EP27 naráží na politický odpor, ale potřeba rozpočtové disciplíny je nepochybná. Vysoké dluhy vedou k vyššímu úrokovému zatížení, které omezuje finanční flexibilitu Švýcarska. Země s vysokou mírou zadlužení, jako je Francie a USA, utrácejí velkou část svých příjmů na úroky z dluhů, což zase ovlivňuje investice do klíčových oblastí, jako je vzdělání, infrastruktura a bezpečnost. Naproti tomu ve Švýcarsku umožňuje nízká míra zadlužení flexibilní nastavení finančních priorit.

Mezigenerační spravedlnost a dluhová brzda

Debata o dluhovém pravidle se také točí kolem otázky mezigenerační spravedlnosti. Současná dluhová politika zatěžuje budoucí generace, které budou muset splácet dluhy přijaté dnes. Udržitelná finanční politika nejen podporuje důvěru obyvatel, investorů a ratingových agentur, ale je také klíčová pro stabilitu státu. Je evidentní, že dluhová brzda pomáhá Švýcarsku předcházet případné dluhové spirále a stanovit si nezbytné priority, aby národní finance zůstaly stabilní i v době krize.

Aby bylo možné zvládnout finanční výzvy způsobem orientovaným na budoucnost, obsahuje přístup reformy dluhové brzdy návrhy, které rozlišují mezi veřejnou spotřebou a nezbytnými investicemi. Reforma by mimo jiné mohla vyjmout zvyšování platů ve veřejném sektoru z dluhových limitů a zvýšit veřejné investice, které podporují ekonomickou výkonnost a dlouhodobou prosperitu. Studie ukazují, že 100 eur investovaných do vzdělání může vést k dodatečným daňovým příjmům ve výši 200 až 300 eur. Kritici proto prosazují znovuzavedení zlatého pravidla, které zajišťuje, že čisté investice musí zůstat trvale pozitivní, aby byla zaručena zásoba kapitálu a konkurenceschopnost, jako je tato DIW analyzovány.

S ohledem na budoucí výkonnost státu je třeba vzít v úvahu i výzvy, jako jsou demografické změny a zrychlené tempo digitalizace. Správné řízení investic je nezbytné k odstranění stávajícího nahromadění veřejného kapitálu ve výši několika set miliard eur. Návrhy rovněž obsahují omezení výdajů na veřejnou spotřebu, přičemž sociální výdaje, jako jsou důchody, by měly být vyloučeny.

Současné finanční podmínky jsou přijatelné, protože federální vláda v současné době dostává dobré podmínky pro řízení dluhu. Zvýšení úroku nebo dluhu by však mohlo výrazně zvýšit úrokové zatížení a omezit finanční možnosti Švýcarska. V konečném důsledku je důležité vyvinout komplexní a transparentní přístup, který Švýcarsku umožní splnit dluhovou brzdu a investovat do budoucnosti.