Daňový spor v koaliční smlouvě: Kdo zaplatí budoucnost?

Dne 11. dubna 2025 byly podrobně rozebrány pozice Unie a SPD k daním a financím. Zatímco SPD hovoří o „další zátěži pro nejlépe vydělávající“, lídr CSU Markus Söder zvýšení daní vylučuje. Koaliční smlouva slibuje úlevy, ale bez zvýšení daní. Mnoho nápadů z pracovní skupiny není realizováno a solidární příplatek zůstává zachován, i když Unie chce, aby byl zrušen. SPD chtěla reformovat i dědickou daň, ta ale není ukotvena v koaliční smlouvě.

Koaliční smlouva obsahuje přísliby snížení daňové zátěže pro zaměstnance, i když přesné detaily zůstávají nejasné. Smlouva nese silný podpis Unie a zaměřuje se na reformu daně z příjmu právnických osob. Vedoucí CDU Friedrich Merz slíbil firmám „podporu investic“. Ekonomka Monika Schnitzer z Rady ekonomických expertů uvedla, že z odpisů turba budou těžit velké společnosti. Existují obavy z možného využití zvláštního fondu 500 miliard eur, který by mohl být použit na dary na volební kampaň. CSU do smlouvy integrovala drahé projekty, jako jsou mateřské důchody a dotace na zemědělskou naftu.

Důležité body koaliční smlouvy

Otázkou zůstává, zda je koalice schopna financovat své projekty bez zvyšování daní. Předseda SPD Lars Klingbeil zdůraznil, že všechny body koaliční smlouvy musí být financovány. Smlouva obsahuje celkem 299 „chtít“ a 803 „bude“, často však formou testů. Úroveň důchodu má být zajištěna na 48 procentech do roku 2031, což vyžaduje další peníze. CSU také plánuje rozšíření mateřské penze, která bude stát kolem pěti miliard eur ročně. To je financováno z daňových příjmů se zvýšením ze 100 eur na 120 eur na dítě.

Dalším projektem v koaliční smlouvě je zavedení tzv. předčasného nástupu do důchodu, kdy má být každý měsíc vloženo na účet důchodového spoření deset eur na dítě. Tento projekt by mohl stát přes 80 milionů eur ročně a má vstoupit v platnost v roce 2026. Merz zdůraznil, že zodpovědné využívání peněz z daní a solidní federální rozpočet jsou zásadní. Všechny projekty jsou předmětem financování.

V rámci koaliční dohody bylo navíc stanoveno, že odmítnutí žadatelů o azyl na vnějších hranicích EU by mělo být možné v koordinaci s evropskými partnery, aniž by tím bylo dotčeno právo na azyl. Obvyklá doba naturalizace zůstává pět let a uprchlíci s omezeným statutem ochrany nesmějí dva roky přivést rodinné příslušníky. Kontroverzní „zákon o vytápění“ má být stažen a nahrazen novým energetickým zákonem budov, který by měl být flexibilnější.

Dále se plánuje snížení dávek ve prospěch občanů; pokud je přiměřená práce opakovaně odmítnuta, může dojít k „úplnému odebrání dávek“. V budoucnu bude občanská dávka označována jako „základní jistota pro uchazeče o zaměstnání“. Od příštího roku se plánuje minimální mzda 15 eur na hodinu, což představuje další důležitý krok v koaliční smlouvě.