USA versus Švýcarsko: Kdo vyhraje daňovou válku nad minimální daní?

USA versus Švýcarsko: Kdo vyhraje daňovou válku nad minimální daní?

Současný vývoj daňové politiky v USA a Evropě vyvolává nejistotu na mezinárodní úrovni. Trumpova administrativa se v současnosti zaměřuje více na cla a méně na daňovou politiku. Prezident Trump v den svého nástupu do úřadu oznámil, že stáhne všechny dosavadní závazky k minimální dani OECD. To vyvolává otázky ohledně budoucího zdanění právnických osob, zejména s ohledem na americké společnosti, které by mohly být potenciálně nespravedlivě zdaněny.

USA volají po sankcích vůči státům, které podle jejich názoru nespravedlivě zdaňují americké firmy. Daně považované za nespravedlivé zahrnují sekundární mezinárodní doplňkovou daň (UTPR) a daně z digitálních služeb (DST). Zajímavé je, že Švýcarsko již zavedlo minimální daň od roku 2024, ale neuplatnilo UTPR a nezavedlo DST. To by mohlo Švýcarsko dostat do obtížné pozice, protože spoléhá jak na uznání svého daňového systému jako rovnocenného s minimální daní OECD, tak na obavy o spravedlivé zdanění.

Požadavky USA a mezinárodní reakce

USA tvrdí, že věří, že jejich minimální daně jsou stejně účinné jako daně OECD. Země požaduje jasnou regulaci koexistence daňových systémů, která by měla být do konce roku ukotvena v minimální dani. „Bezpečný přístav USA“ by mohl pomoci snížit tlak na ostatní země, aby upravily své daňové předpisy.

Tyto požadavky jsou výzvou pro 55 zemí, které v současnosti zavádějí minimální daň OECD. Vznikají právní nejistoty a otázky ohledně mezinárodního zdanění amerických společností. Ty by mohly za určitých podmínek podléhat i mezinárodním daňovým povinnostem. Zatímco domácí doplňková daň není pro USA prioritou, na americké společnosti se vztahuje minimální daň v USA, což dále komplikuje mezinárodní daňové prostředí.

Situace v Evropě

V Evropě členské státy EU uplatňují vyčkávací přístup, zatímco diskuse probíhají v zákulisí. Státy EU jsou pod tlakem, protože mnohé z nich již zakotvily UTPR do svých vnitrostátních zákonů. Například několik zemí, včetně Francie s 3% DST a Itálie s 3% na digitální produkty, již opatření zavedlo, zatímco další, jako je Belgie a Česká republika, také pracují na zavedení DST.

• Österreich: DST von 5%, implementiert am 1. Januar 2020.
• Frankreich: DST von 3% und 1,20%, retroaktiv seit dem 1. Januar 2019.
• Italien: DST von 3%, implementiert am 1. Januar 2020.
• Schweiz: DST von 4% auf Bruttoeinnahmen, seit dem 1. Januar 2024.

Obavy, že by nová represivní opatření USA mohla obzvláště tvrdě postihnout společnosti z EU, jsou všudypřítomné. Americký Kongres také pracuje na nové daňové reformě, která by mohla zahrnovat i represivní daňová opatření. Švýcarsko stojí před úkolem zajistit právně bezpečná řešení v rámci probíhajících diskusí OECD s cílem minimalizovat nejistoty.

Celkově současná situace naznačuje, že opatření daňové politiky zůstanou v mezinárodním měřítku kontroverzní. Otázka koexistence různých daňových systémů by mohla mít pro firmy a státy dalekosáhlé důsledky.