Generální ředitelka Doris Pfeifferová varuje před rostoucími odvody na zdravotní pojištění a vyzývá k finanční reformě, která by problémy vyřešila.
Předsedkyně zastřešující asociace zákonných zdravotních pojišťoven Doris Pfeiffer podle zprávy www.rnd.de kriticky hodnotí výroky ministryně zdravotnictví Lauterbachové k vývoji zdravotního pojištění v roce 2024. Dodatečný příspěvek se podle ní zvýší pouze o desetinu procentního bodu, což je však pouze proměnná výpočtu. Ve skutečnosti se očekává, že průměrná sazba příspěvku na začátku roku vzroste na zhruba 16,3 procenta, což pro pojištěnce a zaměstnavatele znamená další zátěž ve výši zhruba 8 eur měsíčně. Kromě toho tvrdí, že výdaje na zdravotnictví se nezvykle zvýšily, zejména náklady na nemocnice. Varuje také před možným dalším zvyšováním sazeb příspěvků...

Generální ředitelka Doris Pfeifferová varuje před rostoucími odvody na zdravotní pojištění a vyzývá k finanční reformě, která by problémy vyřešila.
Předsedkyně zastřešující asociace zákonných zdravotních pojišťoven Doris Pfeiffer podle zprávy www.rnd.de kriticky hodnotí výroky ministryně zdravotnictví Lauterbachové k vývoji zdravotního pojištění v roce 2024. Dodatečný příspěvek se podle ní zvýší pouze o desetinu procentního bodu, což je však pouze proměnná výpočtu. Ve skutečnosti se očekává, že průměrná sazba příspěvku na začátku roku vzroste na zhruba 16,3 procenta, což pro pojištěnce a zaměstnavatele znamená další zátěž ve výši zhruba 8 eur měsíčně.
Kromě toho tvrdí, že výdaje na zdravotnictví se nezvykle zvýšily, zejména náklady na nemocnice. Varuje také před možným dalším zvýšením sazeb příspěvků v roce 2025, pokud nebudou přijata protiopatření, a kritizuje dosavadní nedostatek návrhů ministryně zdravotnictví na finanční reformu.
Podle mých propočtů by očekávané zvýšení sazeb příspěvků v důsledku zvýšených výdajů mohlo vést ke zvýšené zátěži pojištěnců a zaměstnavatelů v dlouhodobém horizontu. To by mohlo omezit schopnost obyvatelstva spořit a investovat, což by zase mohlo mít dopad na spotřebu a ekonomiku.
Pfeiffer je také kritický k výzvám na více peněz z daní na financování zdravotního systému a zdůrazňuje potřebu reforem v systému zdravotní péče s ohledem na demografické změny. Zmiňuje, že Německo zaměstnává nadprůměrný počet ošetřovatelského personálu ve srovnání s jinými průmyslově vyspělými zeměmi, což svědčí o efektivnějším využívání zdrojů.
Pfeiffer také vyjadřuje znepokojení nad aktuálními spory o minimální množství pro péči o zvláště malé předčasně narozené děti a vyzývá k rozumnému rozdělení finančních prostředků mezi potřebné nemocnice, aby byla zajištěna péče o obyvatelstvo.
Celkově je Pfeiffer k současné finanční situaci ve zdravotnictví skeptický a varuje před možnými negativními dopady na obyvatelstvo, finanční sektor a trh, pokud nebudou podniknuty vhodné reformní kroky.
Přečtěte si zdrojový článek na www.rnd.de