Ekonomické škody kvůli vysoké nemocnosti: Německá ekonomika v roce 2023 neporoste
Podle zprávy z www.tagesschau.de se německá ekonomika v roce 2023 propadla o 0,3 procenta, místo aby rostla téměř o 0,5 procenta, jak by tomu bylo bez nadprůměrné nemocnosti. Nedávno zveřejněná studie Asociace farmaceutických společností založených na výzkumu (VFA) ukazuje, že rekordně vysoká nemocnost měla významný ekonomický dopad. Vysoký počet dnů nemoci vedl ke značným ztrátám ve výrobě a ztrátě přidané hodnoty ve výši přibližně 26 miliard eur. Pojišťovny navíc kvůli nemocenské přišly o pět miliard eur a došlo k výpadku daňových příjmů ve výši 15 miliard eur. Analýza také ukazuje, že nemocenská dovolená je v Německu ekonomickou zátěží...

Ekonomické škody kvůli vysoké nemocnosti: Německá ekonomika v roce 2023 neporoste
Podle zprávy od www.tagesschau.de,
Německá ekonomika se v roce 2023 propadla o 0,3 procenta místo růstu o téměř 0,5 procenta, jak by tomu bylo bez nadprůměrné nemocnosti. Nedávno zveřejněná studie Asociace farmaceutických společností založených na výzkumu (VFA) ukazuje, že rekordně vysoká nemocnost měla významný ekonomický dopad. Vysoký počet dnů nemoci vedl ke značným ztrátám ve výrobě a ztrátě přidané hodnoty ve výši přibližně 26 miliard eur. Pojišťovny navíc kvůli nemocenské přišly o pět miliard eur a došlo k výpadku daňových příjmů ve výši 15 miliard eur.
Analýza také ukazuje, že pracovní neschopnost výrazně zvýšila ekonomickou zátěž v Německu ve srovnání s jinými zeměmi. Investice do zdraví a preventivních opatření mají velký význam, aby se snížily ekonomické důsledky vln nemocí. Pokud zůstane vysoká nemocnost normou, německá ekonomika bude mít k dispozici zhruba o 350 000 pracovníků méně.
Úrovně nemocnosti se v různých odvětvích lišily, přičemž 70 procent ztráty výroby nastalo v odvětvích, jako je konstrukce vozidel, strojírenství, kovovýroba, elektrotechnika, farmaceutický a chemický průmysl. Vysoká nemocnost ztěžovala pracovní procesy mnoha podnikům a úřadům, zejména s ohledem na nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Hlavními důvody pracovní neschopnosti byly nachlazení a duševní choroby. Zaměstnanci chyběli v práci v průměru 20 dní, přičemž nachlazení představovalo více než čtvrtinu zameškaných dnů. Duševní nemoci navíc vedly k průměrně 3,6 dnům absence ročně.
Studie ukazuje, že vysoká nemocnost měla významný dopad na německou ekonomiku a finanční sektor, což zdůrazňuje potřebu investic do zdraví a prevence. Tato opatření jsou zásadní pro udržení pracovní síly a produktivity a pro podporu hospodářského růstu.
Přečtěte si zdrojový článek na www.tagesschau.de