Obchodní válka EU: Které sektory odolávají Trumpově bouři?

Obchodní válka EU: Které sektory odolávají Trumpově bouři?

Na evropských burzách je aktuálně znát nervozita kvůli hrozícímu obchodnímu konfliktu mezi EU a USA. Vyplývá to ze zprávy od Screener trhu ven. Americký prezident Donald Trump nedávno pohrozil 50% celní přirážkou na dovoz z EU, tento krok měl původně vstoupit v platnost od 1. června. Opatření však bylo na žádost předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové odloženo na 9. července.

Mezi cílovými sektory, které by mohly trpět tímto hrozícím zvýšením tarifů, vynikají průmysl, spotřebitelské zboží, technologie a bankovnictví a pojišťovnictví. Tato odvětví jsou silně závislá na globálním obchodu a kvůli dodatečným clům čelí značnému tlaku na své marže. Postiženy jsou zejména společnosti jako Siemens, Airbus, LVMH a Volkswagen, které si již nyní stěžují na klesající ochotu ke spotřebě a vysokou míru nejistoty.

Odolné sektory

Naproti tomu některá odvětví se ukazují jako odolná vůči ekonomickým turbulencím. Výrobci potravin a spotřebního zboží, jako je Nestlé, stejně jako tabákový průmysl se společnostmi jako British American Tobacco a Imperial Brands těží ze stabilních marží a opakujících se příjmů. Energetické společnosti jako Iberdrola a National Grid a také realitní průmysl, reprezentovaný společnostmi jako Vonovia a Castellum, rovněž vykazují nízkou korelaci se světovým obchodem.

Kromě nejistoty na trhu by mohl mít na různá průmyslová odvětví významný dopad i hrozící obchodní konflikt. Na propady se musí připravit především automobilový průmysl. Hlasitý Industrie.de Německým výrobcům jako BMW, Mercedes-Benz a Volkswagen hrozí v případě cel exportní ztráty až 7,1 procenta. Španělští a francouzští výrobci automobilů očekávají mírný pokles o 2,4 a 2,3 procenta. Oproti tomu Renaultu se to kvůli malé přítomnosti v USA téměř nedotkne.

Dopad na další průmyslová odvětví

Chemický průmysl by také mohl výrazně utrpět budoucími cly. Výrobci jako BASF, kteří mají v USA významné výrobní závody, čelí výzvě ztráty podílu na trhu, pokud clo na chemické produkty dosáhne až 20 procent. Znovuzavedení cel na dovoz surové oceli a hliníku by také mohlo znovu podnítit obchodní konflikt s EU, protože v roce 2018 byl ovlivněn vývoz EU v hodnotě 6,4 miliardy eur.

Vzhledem k těmto signálům již evropští tvůrci rozhodnutí zareagovali dvojí strategií. To se skládá jak z diplomatického úsilí, tak z možných protiopatření. To zahrnuje komplexní jednání o nových obchodních dohodách se zeměmi, jako je Švýcarsko a Mexiko, a také zvážení cílených odvetných cel na citlivé produkty z USA.

Aby bylo možné čelit výzvám hrozícího obchodního konfliktu, odborníci radí společnostem, aby optimalizovaly své strategie minimalizace rizik. To zahrnuje vytvoření specializovaných týmů, sledování vývoje politiky a provádění podrobné analýzy dodavatelského řetězce. Diverzifikací a revizí stávajících obchodních dohod by společnosti mohly také zajistit svou konkurenceschopnost a zmírnit případnou celní zátěž.