Nájemní krize v Německu: Kam zmizely levné byty?

Nájemní krize v Německu: Kam zmizely levné byty?

Bytová krize v Německu se nadále prohlubuje. Podle aktuálních informací vykazují realitní portály přemrštěné ceny nájmů zejména ve městech jako Mnichov, Berlín či Frankfurt. Sotva lze najít byt pod 15 eur za metr čtvereční. Poptávka je obrovská a mnoho bytových družstev místních úřadů se potýká s dlouhými čekacími seznamy, protože zoufalí lovci domů bojují o každé volné místo. To má nejen individuální důsledky, ale také ekonomické důsledky, protože kvalifikovaní pracovníci a zahraniční pracovníci se vyhýbají stěhování, což situaci dále zhoršuje.

Krize na trhu s bydlením trvá už asi deset let a v dohledu není žádné rychlé řešení. Zákon „Bauturbo“, který iniciovala ministryně výstavby Verena Hubertz (SPD), má urychlit bytovou výstavbu, ale efekt zůstává nejistý. Strop nájemného je přitom často ignorován, což znamená, že nájemné v nových smlouvách je často výrazně nad povolenými 10 procenty nad místním srovnávacím nájemným. Aktuální data ukazují, že průměrné základní nájemné ve 14 největších německých městech bylo v roce 2022 8,65 eur za metr čtvereční, zatímco medián požadovaného nájemného u nových smluv vzrostl na 13,43 eur za metr čtvereční.

Utažení stropu nájemného

Ministryně spravedlnosti Dr. Stefanie Hubigová (SPD) plánuje zpřísnit strop nájemného do konce roku 2029. Tyto právní předpisy, které platí od jejich zavedení v roce 2015, mají zpomalit růst nájemného v metropolích. Při opětovném nájmu může být nájemné maximálně 10 procent nad místním srovnávacím nájemným. Problém s regulací nájemného je ale v tom, že stěžejní je přednájemné, které je již nad povolenou výši, takže mnoho novostaveb z tohoto souboru pravidel skutečně netěží. BMJV informuje o prodloužení stropu nájemného, ​​což je považováno za první krok k úpravě nájemního práva v zájmu ochrany nájemců.

Ústředním aspektem diskutovaným v debatě o reformách regulace nájemného je možné odstrašení soukromých investorů přísnějšími regulacemi. Zatímco veřejné bytové společnosti nedokážou uspokojit poptávku samy, zaměření na ochranu nájemníků pomocí levných starých smluv by mohlo bytovou krizi v dlouhodobém horizontu zhoršit. Roste také propast mezi levnějšími starými smlouvami a dražšími novými smlouvami, což činí stěhování pro mnohé nájemníky neatraktivní. I při změně životních podmínek se mnoho lidí nevzdává svých levných bytů.

Výhled do budoucna

Německo si stanovilo za cíl vyhnout se extrémním nájemním podmínkám, jaké se vyskytují ve městech jako Londýn a Paříž. Cesta tam je ale ještě dlouhá. Zatímco se projednávají konečné návrhy na deregulaci, zdůrazňuje se, že tato opatření by měla doprovázet nová výstavba. Mezi ně patří mimo jiné dotace na sociální bydlení a vyšší majetkové daně z nezastavěných pozemků s cílem odpovídajícím způsobem kontrolovat tržní mechanismy. Nejistoty ohledně tržních podmínek a probíhající krize však ztěžují poskytnutí jasné prognózy. FAZ informuje, že bytová krize bude v dohledné době pokračovat, což je pro mnoho lidí znepokojivá realita.