Nedostatek bytů v Německu je v nedohlednu. Situace se zhoršuje zejména v metropolitních oblastech. Například v Berlíně se ročně postaví kolem 13 000 nových bytů – s přílivem 65 000 lidí ročně. Pro většinu lidí je ale pronájem či dokonce koupě bytu jen snem, kterému už po mnoha neúspěšných hledáních bytu nevěří, že se splní. Kromě nedostatku nabídek hrají velkou roli i zvýšené ceny a zejména vysoké úrokové sazby: pro mnohá bytová družstva buď již investice do bytové výstavby není v rozpočtovém plánu, nebo by se musely zvyšovat nájmy natolik, že to pro běžnou domácnost již není možné. Konkrétními důsledky jsou problémy jako chudoba ve stáří, problémy mladých rodin nebo překážky přistěhovalectví kvalifikovaných pracovníků.
Situace na venkově je jiná než v Berlíně nebo jiných velkých městech. Zde majitelé hlásí, že nemohou najít nájemníky do nejlepších bytů - například v Bavorsku - i když na rozdíl od Berlína je infrastruktura například v oblasti mateřských škol výborná.
Tim-Oliver Müller, jednatel Hlavního svazu německého stavebnictví, řekl Berliner Zeitung: "Při současných cenách nemovitostí a úrokových sazbách budov by někdo, kdo si chce koupit byt o velikosti 80 metrů čtverečních ve velkém městě, musel vydělávat mezi 8 000 a 10 000 eur čistého měsíčně. To si nikdo nemůže dovolit."
Čísla jsou znepokojivá: V bytové výstavbě se zakázky již v srpnu 2022 reálně propadly o 23,8 procenta a v srpnu letošního roku opět klesly o 6,5 procenta, podle údajů zveřejněných ve středu Spolkovým statistickým úřadem pro stavebnictví. Za prvních osm měsíců letošního roku byly tržby ve stavebnictví reálně o 4,0 procenta nižší než ve stejném období loňského roku, v bytové výstavbě dokonce o 10,8 procenta. Není vidět žádné zlepšení. Tim-Oliver Müller: "Situace na trhu s bydlením se výrazně zhoršuje. Protože stavební projekty se musí schvalovat dříve, než přijdou zakázky, a počet souhlasů klesá už měsíce. V příštím roce se tedy politický cíl 400 000 nových bytů bude míjet o hodně daleko a nepočítá se s výstavbou ani 200 000 bytů."
Müller kritizuje nečinnost spolkové vlády a obviňuje ji ze stanovení nesprávných priorit: "Nechápu, jak může stát utrácet peníze za tolik věcí, ale hrozí, že selže v otázce, která může vést k vážné sociální krizi - když už nelze zaručit základní právo na bydlení." Poslední krizová jednání zřejmě ničeho nedosáhla: "Čtyři týdny po stavebním summitu s federální vládou jsme ještě nedostali konkrétní signál, jak by to mělo pokračovat. Tomu nerozumím," řekl šéf sdružení Müller.
Průmysl má jasné představy o tom, jak by bylo možné v nadcházejícím roce dosáhnout určité úlevy od nouzové situace. Müller: „Potřebujeme program snižování úroků od KfW pro budovy se standardem EH55, abychom byli schopni řešit všechny již schválené projekty, které jsou dnes již na poličce.“ Šéf asociace je přesvědčen: „Kdyby existovaly úvěry s dvouprocentním úrokem na projekty bytové výstavby, mohly by se v příštím roce postavit další desítky tisíc bytů a nájemné by se dalo dělat za 10 nebo 12 eur místo 20 eur za metr čtvereční.
Müller vidí potřebu politické akce, protože jinak by se firmy kvůli nedostatku ekonomických vyhlídek od bytové výstavby odvrátily: "Stavebnictví si nevede špatně, ale bytová výstavba je na tom špatně. Pokud se nestaví byty, tak stavební firmy a řemeslníci jdou do jiných oblastí, jako je rekonstrukce nebo infrastruktura. Je toho dost."
Spolkový statistický úřad zveřejnil výrazný nárůst zakázek za celé stavebnictví: Došlé zakázky byly v srpnu o 10,8 procenta nad úrovní předchozího měsíce a ve srovnání s předchozím rokem došlo dokonce k reálnému nárůstu o 17,5 procenta. Tim-Oliver Müller vysvětluje, že současné ekonomické ukazatele pro stavebnictví je nutné vnímat v souvislostech: "Tento pozitivní vývoj příchozích zakázek je dobrý, ale lze jej přičíst pouze několika velkým projektům v železničním stavitelství. To je pozitivní pro železniční stavební společnosti, ale nemůže a nemělo by zastírat, že příchozí zakázky v rezidenční výstavbě stále klesají."
Nárůst v hlavním stavebnictví je dán jednak reálným zdvojnásobením zakázek v inženýrském stavitelství - kam patří především železnice - a jednak efektem statistické báze, vždyť příchozí zakázky ve stejném měsíci předchozího roku (srpen 2022) klesly o 15,6 procenta. „Poklesy slábnou jen díky statistickým efektům, ne proto, že by bylo dosaženo dna v bytové výstavbě nebo že politici přijali dost opatření, aby to konečně zvrátilo,“ shrnuje Müller situaci v prohlášení sdružení. „V celém stavebnictví stále dochází k reálnému poklesu zakázek o 7,6 procenta za prvních osm měsíců – navzdory dobrému vývoji ve stavebnictví,“ říká Müller. "Není proto překvapivé, že tržby v srpnu pouze vykázaly skutečnou stagnaci na již tak špatném čísle z předchozího roku."
To, že tržby ve stavebnictví nebyly ještě horší, je dáno i statistickými vlivy; koneckonců od dubna 2022 jsou hlášeny skutečné poklesy prodejů.
 
             
				  