Federální rozpočet 2025: podpora investic nebo hrozící překážky?
Článek analyzuje federální rozpočet na rok 2025 s plánovaným investičním boomem, strukturálními reformami a novými pobídkami pro růst.
Federální rozpočet 2025: podpora investic nebo hrozící překážky?
Federální vláda dnes představila federální rozpočet na rok 2025, který počítá s výrazným nárůstem investic. Ministr financí Lars Klingbeil vysvětlil, že to bylo nezbytné pro zvýšení potenciálního růstu ekonomiky, která v posledních letech vykazuje přetrvávající slabost. Podle analýzy Dr. Floriana Schuster-Johnsona a Philippy Sigl-Glöckner plánují na letošní rok objem investic 116 miliard eur a výdaje na obranu 62 miliard eur. Jde o součást komplexního fiskálního balíčku, který umožňuje vyšší výdaje na obranu, infrastrukturu a ochranu klimatu. Tato opatření jsou naléhavě potřebná, protože od roku 2027 se očekává pokles výdajů v oblastech, na které se nevztahují zvláštní pravidla, což je dáno fiskálním rámcem. Rozpočet na rok 2025 proto ukazuje jasný směr k větším investicím, i když plánování do roku 2029 také předpovídá mezery, které budou v roce 2027 činit 22 miliard eur, v roce 2028 56 miliard eur a v roce 2029 66 miliard eur.
Federální vláda také zdůraznila, že úrokové náklady by mohly od roku 2025 klesnout zhruba o 5 miliard eur. Přesto se očekává nárůst úrokových nákladů kvůli zvýšenému federálnímu dluhu. Manévrovací hmota v domácnosti se v současnosti pohybuje kolem 24 procent s možností klesnout na méně než 5 procent do roku 2035. Zároveň se předpokládá rostoucí potřeba sociálních transferů, jako jsou dotace cen elektřiny.
Potřeba reforem a strategií
Vzhledem k preferovanému plánu výdajů analýza zdůraznila potřebu zásadní rozpočtové reformy. Tato reforma by měla být zaměřena na ekonomický růst, aby se snížila potřeba dotací a pokryly úrokové náklady. Jeden návrh požaduje zřízení „Komise pro růst a udržitelné veřejné finance“, do níž by byla zapojena klíčová ministerstva, jako je ministerstvo financí, ministerstvo práce a ministerstvo hospodářství.
K posílení struktur německé ekonomiky jsou nezbytné komplexní strukturální reformy. Mezi ně patří mimo jiné kratší schvalovací procedury a přístup ke kvalifikovanějším pracovníkům. K posílení Německa jako obchodního místa by mohlo přispět i snížení cen energií spolu s omezením byrokracie. Program okamžitých investic s cílenými investičními pobídkami má podpořit modernizaci země. Plánovaná opatření zahrnují zvýšení odpisů o 30 procent ročně u investic do zařízení a postupné snižování korporátní daně o jedno procento ročně, počínaje rokem 2028, až na 10 procent.
Vláda si klade za cíl snížit celkovou daňovou zátěž firem od roku 2032 těsně pod 25 procent, což by mělo firmám zvýšit bezpečnost plánování a investic. To je zvláště důležité pro zajištění jistoty dobře placených pracovních míst v Německu.