Federální vláda plánuje investiční ofenzívu s 35 miliardami eur!

Federální vláda plánuje investiční ofenzívu s 35 miliardami eur!

Spolková vláda na aktuální rok plánuje komplexní investiční ofenzívu ve výši zhruba 35 miliard eur, která se zaměří na klíčové oblasti, jako je ochrana klimatu, rychlý internet a modernizace škol, železnic, nemocnic a energetických sítí. Ministr financí Lars Klingbeil (SPD) oznámil, že v roce 2025 bude na investice k dispozici celkem asi 110 miliard eur, což odpovídá nárůstu zhruba o 47 procent. Tato vysoká úroveň investic by měla být zachována nejen v běžném roce, ale i v letech následujících.

Tuto strategickou orientaci umožnily do značné míry společné dohody mezi Unií, SPD a Zelenými před změnou vlády. Ústředním bodem těchto dohod bylo uvolnění dluhové brzdy a vytvoření zvláštního rozpočtu financovaného úvěry ve výši 500 miliard eur, který má být použit na obnovu infrastruktury. Tento kapitál bude zpřístupněn postupně po dobu dvanácti let a má stimulovat investiční aktivitu soukromých společností.

Dluhová brzda a výdaje na obranu

S 512 hlasy ano a 206 hlasy ne schválil Spolkový sněm dalekosáhlou změnu základního zákona, která má významný dopad na finanční ústavu od zavedení dluhové brzdy v roce 2009. Ta zahrnuje speciální miliardový fond na obranu a infrastrukturu, který činí 500 miliard eur. Tuto změnu schválila také Spolková rada dvoutřetinovou většinou.

Klíčovým prvkem změny je částečná výjimka z dluhové brzdy u výdajů na obranu, která zahrnuje i výdaje na bezpečnostní politiku. Výdaje, které přesahují jedno procento nominálního hrubého domácího produktu (HDP), jsou z dluhové brzdy osvobozeny. To v současnosti odpovídá zhruba 43 miliardám eur, přičemž rozpočet na obranu se odhaduje na zhruba 52 miliard eur. Od roku 2028 má být cíl NATO ve výši dvou procent financovat výhradně z hlavního rozpočtu.

Kritika od Zelených

Přestože byly plány na investiční ofenzivu přijaty kladně, z řad Zelených panují obavy. Obviňují ministra financí Klingbeila a kancléře Friedricha Merze (CDU) ze zneužití prostředků z fondu infrastruktury pro základní rozpočet. Podle zástupce šéfa Strany zelených Andrease Audretsche půjde na volební sliby až 50 miliard eur.

Ministerstvo financí však tuto kritiku považuje za neopodstatněnou a zdůrazňuje, že všechny uzavřené dohody budou dodrženy. Část nově vytvořeného kapitálu bude také použita na snížení cen energií, i když to Zelení považují za problematické, protože to může narušit žádoucí investiční strategii.

Investice do klimatického a transformačního fondu

Významným aspektem finančního přeskupování je Klimatický a transformační fond (KTF), který má z rozpočtu nové infrastruktury získat celkem 50 miliard eur do roku 2029. Existují však obavy, že kvůli výpadkům v současném ekonomickém plánu bude na dodatečné investice k dispozici pouze polovina z této částky. Zelení nicméně dokázali prosadit některé ze svých hlavních výtek, včetně zavedení kritéria adicionality a většího zohlednění ochrany klimatu ve finančních předpisech.

Celkem mají spolkové země ze speciálního fondu na investice k dispozici 100 miliard eur. Aby bylo možné regulovat dluhovou rezervu zemí, bylo stanoveno, že by se měla zvýšit až na 0,35 procenta HDP. Unie a SPD také oznámily, že další reforma dluhové brzdy by měla být dokončena v roce 2025. Komise expertů vypracuje návrhy na modernizaci dluhové brzdy.

Pro více informací si přečtěte reportáže z jižní Němci a Parlament.