Německo zůstalo pozadu: Zpráva EU odhaluje krizi vzdělávání!
Zpráva EU ukazuje německé investice do vzdělávání pod průměrem. Odborníci volají po dlouhodobých strategiích pro zlepšení.
Německo zůstalo pozadu: Zpráva EU odhaluje krizi vzdělávání!
Aktuální zpráva EU o investicích do vzdělávání vyvolala obavy mezi výzkumnou pracovnicí v oblasti vzdělávání Ninou Kolleckovou. Kolleck prosazuje naléhavou ofenzivu v oblasti vzdělávání poté, co analýza odhalila, že 9,2 procenta německých veřejných výdajů zaostává za průměrem EU, který je 9,6 procenta. Zpráva také ukazuje, že Německo investuje do vzdělávání pouze 4,5 procenta svého hrubého domácího produktu, zatímco průměrná hodnota v Evropské unii je 4,7 procenta. V žebříčku 27 států EU je Německo až na 23. místě.
Země jako Estonsko a Švédsko přidělují většinu svých výdajů na vzdělávání, zatímco Řecko a Itálie jsou v pozadí. Kolleck viní ze stagnujícího sektoru školství nedostatek politické předvídavosti, protože političtí lídři často zvažují jen krátkodobá řešení. Rezort školství však podle ní vyžaduje dlouhodobé investice do zlepšení kvality i přístupu ke vzdělání.
Strukturální výzvy v Německu
Kolleck zdůrazňuje federální strukturu německé vzdělávací krajiny jako významný problém. Pozitivní změnu by podle nich mohla přinést centralizace nebo přidělení dalších kompetencí federální vládě. Poukazuje na to, že zhruba 70 procent výdajů na vzdělávání v zemích EU je určeno pro školy. Německo naléhavě potřebuje zlepšit vzdělávání v raném dětství a vysokoškolské vzdělávání.
Dalším kritickým bodem analýzy je, že více než 50 procent výdajů na vzdělávání v Německu jde na osobní náklady. Pro srovnání: Švédsko má nejnižší podíl osobních nákladů 43 procent, ale do školství investuje 14,5 procenta všech veřejných výdajů. Tyto investice jsou klíčové, protože vzdělání je považováno za hnací sílu konkurenceschopnosti a inovací.
Studie OECD a zaměření na odborné vzdělávání
Kromě zjištění zprávy EU uvádí OECD ve své každoroční studii „Education at a Glance“ komplexní údaje o výdajích veřejného a soukromého vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy. V letošním roce se toto studium zaměřilo na odborné vzdělávání, které je považováno za klíč k hospodářskému růstu. 12. září 2023 představila Nicola Brandt, vedoucí berlínského centra OECD, německý pohled na studii.
Digitální tiskové konference se zúčastnili také Jens Brandenburg, parlamentní státní tajemník Spolkového ministerstva školství a výzkumu, a Torsten Kühne, předseda předsedů Konference ministrů školství a kultury (KMK). Diskuse o výsledcích zdůraznila potřebu podporovat přístup k odbornému vzdělávání, aby se mladí lidé lépe připravili na požadavky trhu práce.
Tyto dvě zprávy ilustrují naléhavou potřebu akce v německém vzdělávacím systému. Kolleck a další odborníci volají po zvýšených dlouhodobých investicích do udržitelného zlepšení vzdělávacího prostředí a vyrovnání rostoucí mezery ve vzdělání. Zatímco přístup ke školnímu a univerzitnímu vzdělání hraje důležitou roli, odborné vzdělávání je považováno za velmi důležité pro zajištění dlouhodobého hospodářského rozvoje Německa.
Úplné výsledky studie OECD jsou v iLibrary OECD k dispozici. Výzvy v německém vzdělávacím systému vyžadují okamžitou pozornost a podporu k vytvoření silné a informované společnosti.
Další informace o zprávě EU o investicích do vzdělávání naleznete v analýze na taz.de.