Finanční zátěžový test: 100 miliard pro Brémy, Sasko a BW – riziko nebo příležitost?

Finanční zátěžový test: 100 miliard pro Brémy, Sasko a BW – riziko nebo příležitost?

V souvislosti s nově zavedenými předpisy pro spolkové země byla na jaře přijata novela základního zákona, která jim umožňuje opět čerpat řádné půjčky. Děje se tak na pozadí toho, že země mohou získat celkem 100 miliard eur ze speciálního fondu pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu. Na rozdíl od federální vlády však státy nemusí dodržovat žádné požadavky týkající se adicionality prostředků. To vyvolává diskuse mezi odborníky, jako je Sebastian Dullien z IMK, který kritizuje nedostatek nároku na dodatečné poskytnuté prostředky.

Panuje obava, že bez jasných pravidel by poskytnuté prostředky mohly být použity na stabilizaci stávajících struktur místo na nutné investice. Postiženy jsou zejména Brémy, které jsou považovány za finančně nejslabší spolkový stát a potýkají se s nejvyšší mírou zadlužení. Brémy si v budoucnu budou moci vzít 140 milionů eur v nových úvěrech ročně, kromě 400 milionů eur na restrukturalizační pomoc. I přes tato zjednodušení jsou požadavky na použití těchto nových prostředků přísnější.

Výzvy ve spolkových zemích

Sasko, které je dlouho známé svou pozitivní rozpočtovou image, se potýká s problémy, jako je nedostatek učitelů a zchátralá infrastruktura. Za vlády premiéra Michaela Kretschmera se do vzdělání a bezpečnosti investuje více peněz, ale na zemi nadále doléhá tlak na úsporná opatření. Hrozí, že 100 miliard eur ze speciálního fondu neposlouží jako financování nových investic, ale použije se k nahrazení vašich vlastních výdajů.

Bádensko-Württembersko má naproti tomu vysokou daňovou kapacitu, ale potýká se s rostoucí personální a investiční zátěží. Očekávaná změna úrokových sazeb by mohla do roku 2029 zdvojnásobit finanční zátěž, a proto představuje další výzvu. Výpočty IMK naznačují, že 500 miliard eur speciálního fondu může pokrýt pouze přibližně tři čtvrtiny skutečných investičních potřeb.

Příležitosti a rizika použití finančních prostředků

100 miliard eur federální vlády může pro tři spolkové země představovat příležitost i riziko: možnost provést naléhavě potřebné investice je kompenzována nebezpečím, že prostředky nebudou cíleně využity. Různé výzvy, kterým státy čelí – od akutní potřeby renovace Brém přes strukturální problémy Saska až po finanční tlak Bádenska-Württemberska – ilustrují naléhavost cíleného využití fondů.

Základní zákon umožňuje zřízení zvláštních fondů pro konkrétní účely, které se neobjevují ve federálním rozpočtu, a nepodléhají tedy dluhové brzdě. Podle Spolkového kontrolního úřadu v současnosti existuje 29 speciálních fondů s celkovým objemem kolem 869 miliard eur. Mezi nejznámější speciální fondy patří Corona Economic Stability Fund a Climate and Transformation Fund, které v letech 2024 až 2027 uvolní celkem 211,8 miliardy eur na opatření šetrná ke klimatu. Tyto fondy jsou mimo jiné financovány z výnosů z evropského obchodování s emisemi a z cen CO2.

Diskuse o využití 100 miliard eur ze speciálního fondu pro státy zůstává napjatá a určitě bude i v budoucnu hrát ústřední roli v politických debatách. Jak jednotlivé spolkové země nové příležitosti využijí a jaké to bude mít dlouhodobé dopady na jejich ekonomickou situaci, se teprve uvidí.