Zelení obviňují Klingbeila z porušení svého slova – spor o financování eskaluje!

Zelení obviňují Klingbeila z porušení svého slova – spor o financování eskaluje!

23. května 2025 zelení ostře kritizovali rozpočtové plány ministra financí Larse Klingbeila (SPD) a kancléře Friedricha Merze (CDU). Šéf strany Felix Banaszak obviňuje vládní koalici z porušení slova a rozpočtového triku. Varuje, že plánované škrty ve Fondu klimatu a transformace (KTF) by mohly ohrozit ekonomický základ.

Banaszak zdůrazňuje, že souhlas Zelených se zřízením úvěrem financovaného zvláštního rozpočtu ve výši 500 miliard eur na infrastrukturu a ochranu klimatu závisel na podmínce, že tyto prostředky budou investovány navíc k běžnému federálnímu rozpočtu. Zdá se, že tyto záruky jsou nyní pochybné a otřásají důvěrou Zelených v koalici.

Kritika rozpočtových plánů

Obavy zelených nejsou neopodstatněné. Panují obavy, že by peníze ze speciálního fondu na infrastrukturu a ochranu klimatu mohly být zneužity. Banaszak vyzývá vládu, aby byla spolehlivá a měla odvahu investovat s cílem zajistit konkurenceschopnost Německa. Podle dohod by 400 miliard eur mělo plynout do infrastruktury a 100 miliard eur do přeměny šetrné ke klimatu.

Ministerstvo financí ale kritiku považuje za neopodstatněnou. Uvádí plánovanou alokaci deseti miliard eur ročně ze speciálního fondu do KTF v letech 2025 až 2034. Problémy však odborníci vidí v přesunu některých výdajových programů z federálního rozpočtu do KTF, který pokrývá jen malou část potřebného financování.

Podrobnosti o speciálním fondu

V rámci těchto debat Spolková rada již schválila dluhový balíček, který obsahuje novelu základního zákona (GG). Tato úprava omezuje dluhovou brzdu tak, že některé výdaje – včetně obrany, civilní a civilní ochrany a zpravodajských služeb – již nemusí být zohledňovány z 1 % hrubého domácího produktu. V rámci toho bude zřízen nový speciální fond pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu v hodnotě 500 miliard eur.

Z těchto 500 miliard eur poteče 100 miliard eur do klimatického a transformačního fondu, zatímco dalších 100 miliard eur budou mít k dispozici spolkové země. K provedení změn je však nutný zřizovací zákon Bundestagu. Plánované investice musí být také „navíc“ k běžnému rozpočtovému hospodaření, to znamená, že podíl investic na federálním rozpočtu musí přesáhnout 10 % celkových výdajů bez zvláštních prostředků.

Konkrétní využití prostředků zatím nebylo stanoveno. V této souvislosti jsou sledována koaliční jednání mezi CDU/CSU a SPD. Infrastruktura, která je způsobilá pro financování, pokrývá různé oblasti, včetně civilní a civilní ochrany, dopravní infrastruktury, investic do nemocnic, energetické infrastruktury, vzdělávací a vědecké infrastruktury a digitalizace.

Žádosti o financování potřeb ze speciálního fondu pocházejí mimo jiné od Deutsche Bahn, které požádaly o 148 miliard eur na železniční infrastrukturu. Ve zdravotnictví by kýžená nemocniční reforma mohla být částečně financována i ze speciálního fondu. Plánují se také investice do digitalizace škol a také do výstavby a obnovy školních budov a jeslí. Soukromé společnosti mají také možnost podílet se na tomto speciálním fondu prostřednictvím veřejných zakázek a programů financování.

Konkrétní návrh, jak budou prostředky použity, však zůstává závislý na budoucí federální vládě a příslušných parlamentních skupinách. Zda vláda dokáže splnit požadavky a očekávání, která si kladou jak Zelení, tak občané, se teprve uvidí.

Další informace o kritice Zelených a aktuálních rozpočtových plánech viz Digitální deník a rozbor speciálního fondu Taylor Wessing.