Obchodní krize: Západní společnosti se stahují z Číny!

Obchodní krize: Západní společnosti se stahují z Číny!

V kontextu rostoucích cel a obchodních konfliktů mezi Čínou a západními zeměmi je v sázce velké množství společností a jejich vyhlídky do budoucna. Vývoj související s tarify významně ovlivňuje zahraniční společnosti, zejména západní firmy, které dosáhly vysokých zisků a zvýšily svůj podíl na trhu v Číně. EU vyjádřila rostoucí znepokojení nad ekonomickou silou Číny a považuje ji za hrozbu pro konkurenceschopnost jejího průmyslu. Vyplývá to zejména z rostoucích cel, která západním společnostem ztěžují přístup do jejich zemí původu a podporují migraci na alternativní trhy.

Čína se od ekonomických reforem v roce 1979 stala magnetem pro přímé zahraniční investice (FDI), přičemž zahraniční investice nyní dosahují působivých 3,66 bilionu USD. V Číně je registrováno přes 400 000 společností se zahraničními investicemi, které zaměstnávají více než 50 milionů lidí. Navzdory tomuto pozitivnímu výsledku čelí západní společnosti rostoucímu tlaku na přesun výroby do zahraničí kvůli novým clům a protekcionistickým opatřením.

Stažení a přeorientování

Obchodní válka mezi USA a Čínou, která začala v roce 2018 vzájemným zvýšením cel, má dalekosáhlé důsledky. USA uvalily až 25% cla na různé produkty z Číny, což donutilo společnosti jako Apple zvýšit své výrobní náklady a některé z nich přenést na spotřebitele. Vzhledem k této situaci již mnoho západních společností plánuje přemístění svých výrobních závodů z Číny do Vietnamu a Indie. Například Apple v roce 2023 zvýšil výrobu iPhonů v Indii o 7 % a Nike více investuje do továren ve Vietnamu a Indonésii.

Tento posun je v souladu s čínskou strategií „Made in China 2025“, jejímž cílem je podpořit místní společnosti ve strategických sektorech a vyplnit mezery, které vznikly po odchodu západních firem. Potřeba západních společností hledat alternativní a spolehlivé dodavatelské řetězce mimo Čínu je stále naléhavější. Jako potenciální místo je zvýrazněno Türkiye.

Další výzvy a nebezpečí

Mezi výzvy, kterým západní společnosti čelí, patří nejen rostoucí náklady a omezení přístupu na trh, ale také rizika dodavatelského řetězce a problémy duševního vlastnictví. Mnoho analytiků poukazuje na to, že úplný odchod z čínského trhu je stále obtížný kvůli ekonomické velikosti a strategickému významu Číny. Geopolitické napětí proto vyžaduje flexibilní strategie zaměřené na rizika, aby bylo možné účinně čelit výzvám.

Kromě toho EU nedávno zavedla dodatečné daně na elektrická vozidla z Číny, aby zajistila spravedlivou hospodářskou soutěž. Tato daňová opatření jsou reakcí na čínské společnosti, které využívají dotací, které jim poskytují konkurenční výhody na evropském trhu. Obavy o konkurenceschopnost a napjatá obchodní situace mezi Čínou, USA a Evropou zdůrazňují složitost těchto mezinárodních ekonomických vztahů a určující obchodní konflikty, které se v posledních letech rozvinuly.

Významné výzvy, které se dotýkají mnoha průmyslových odvětví – včetně strojírenství, strojírenství, elektrotechniky a chemie – jasně ukazují, že konec volného obchodu je v nedohlednu. Podle ekonomických analytiků by se dostupnost spotřebního zboží mohla dále omezovat a ceny by mohly růst, což by zatížilo celou globální ekonomiku a vytvořilo nejistotu.