Průmysl v krizi: Zelená transformace se zastavuje – co teď?

Průmysl v krizi: Zelená transformace se zastavuje – co teď?

Transformace na průmysl šetrný ke klimatu čelí významným výzvám. Navzdory naléhavosti snížit ekvivalenty CO₂ se změny v mnoha průmyslových odvětvích zastavují. Podle zprávy od Blackout News ukazuje, že společnosti, které v posledních letech stále více spoléhaly na udržitelné výrobní metody, musí kvůli přetrvávající ekonomické slabosti přehodnotit své investiční strategie. Situaci dále zhoršuje geopolitický vývoj, uvádí studie od EY To znamená, že 17 procent společností již odložilo konkrétní dekarbonizační opatření.

Jsou pozorovány výrazné škrty v investicích, přičemž více než polovina společností uvádí, že jejich ochota investovat do projektů udržitelnosti se snížila. Pouze 52 procent v současnosti podle studie EY investuje méně, než se původně plánovalo. Tento vývoj je v rozporu s naléhavou potřebou urychlit změny, zejména v klíčových průmyslových odvětvích, jako je ocelářský, chemický a cementářský průmysl.

Současný stav iniciativ v oblasti klimatu

Další zjištění studie ukazuje, že firmy investují především do opatření, která slibují rychlou návratnost. To zahrnuje přeměnu na LED osvětlení a využití odpadního tepla. Více než 90 procent dotázaných společností již přeměnilo své osvětlení na LED a 73 procent nyní využívá odpadní teplo nebo technologie rekuperace tepla. Investice plynou také do efektivnějších výrobních technik; více než 70 procent využívá technologie s vyšší energetickou účinností.

Výsledky studie také ukazují, že 63 procent společností nakupuje zelenou elektřinu, zatímco 66 procent přešlo na fotovoltaiku. Průměrný cíl snížení spotřeby energie je 14 procent, přičemž větší společnosti s ročním obratem přes 1 miliardu eur usilují o ještě vyšší snížení o 16 procent.

Byrokratické překážky a politická nejistota

Navzdory různým přístupům ke zlepšení energetické účinnosti zůstávají byrokratické překážky vážným problémem. 85 procent společností považuje byrokracii za největší vnější překážku svých cílů v oblasti dekarbonizace. Pomalé schvalovací procesy a nejasné odpovědnosti znesnadňují realizaci i jednoduchých projektů. Politická nejistota navíc znamená, že mnoho společností není schopno provádět dlouhodobé plánování, což činí Německo jako místo v mezinárodním srovnání stále neatraktivnější.

Pozitivní vývoj zpomalují také obavy z globální recese, kterou 30 procent dotázaných firem považuje za hrozbu pro své klimatické cíle. Klíčovou otázkou zůstává financování, protože společnosti potřebují jasný obchodní případ pro nákladná udržitelná opatření. Zpoždění při provádění energetické transformace je vnímáno jako strukturální hrozba pro hospodářství, pracovní místa a cíle v oblasti klimatu.