Suche
Mein Konto
Investice pro Německo: Klingbeil oznamuje 500 miliard eur!
Vicekancléř Klingbeil oznámil masivní investice v Německu na podporu hospodářského pokroku navzdory globálním výzvám.
Investice pro Německo: Klingbeil oznamuje 500 miliard eur!
Dne 22. května 2025 představil vicekancléř Lars Klingbeil své plány na podporu soukromých investic do německé infrastruktury. Cílem je překonat neochotu investovat a řídit pokrok v Německu. To zahrnuje dluhově financovaný program v hodnotě až 500 miliard eur, jehož cílem je mimo jiné snížit ceny energií. Klingbeil je optimistický, že řešení v mezinárodním konfliktu lze nalézt prostřednictvím vyšších amerických cel. Zdůrazňuje, že je třeba pokročit v rozhovorech mezi Evropskou komisí a americkou stranou. To by mohlo být klíčové pro stabilitu globálních obchodních vztahů.
Prezident Bundesbank Joachim Nagel naopak varuje před možnými turbulencemi na finančních trzích. Hovoří o potenciálním „zhroucení“ trhů, které by mohlo být umocněno vyššími tarify. Tato cla by mohla zatížit nejen německou ekonomiku, ale i celou globální ekonomiku, což by následně ohrozilo globální blahobyt. Země G7, mezi které patří Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA, v současnosti kladou větší důraz na bezpečnost a stabilitu. Kromě toho je zdůrazněna podpora Ukrajiny mezi G7. Kanadský ministr financí zdůrazňuje roli Klingbeila jako důležitého hlasu v rámci G7.
Geopolitické výzvy a infrastruktura
Geopolitický vývoj od roku 2016 postavil bezpečnost dodavatelského řetězce do centra globální ekonomické debaty. Velké události, včetně Trumpovy administrativy, Brexitu, pandemie COVID a ukrajinského konfliktu, zvýšily tlak na státy, aby zorganizovaly svou kritickou infrastrukturu jako „globální centrum“. Rostoucí protekcionismus nutí společnosti vytvářet propouštění ve svých dodavatelských řetězcích, aby reagovaly na otřesy trhu.
Investice do infrastruktury jsou naléhavě potřeba v USA, eurozóně a Číně. Americká vláda sleduje cíl vzájemného obchodu k vyrovnání obchodního deficitu a plánuje zrušit deset regulací pro každou novou regulaci. Velké rozdíly v mzdových nákladech v různých zemích však ztěžují přemisťování výrobních zařízení. Předvídatelnost tarifů je často důležitější než jejich velikost. USA by se mohly ukázat jako preferované místo pro výrobní kapacitu, pokud vytvoří atraktivní investiční prostředí.
Investice do budoucna
S rostoucí poptávkou po datových centrech a zkapalněném zemním plynu (LNG) je třeba provést značné investice. Zájem investorů o infrastrukturní projekty se zvyšuje, zejména v současném období sílícího protekcionismu. Bidenova administrativa si to uvědomuje a schválila legislativu na podporu takových investic, jako je zákon o snižování inflace (IRA) a zákon o investicích do infrastruktury a pracovních místech (IIJA).
Na evropské úrovni plánuje EU do roku 2030 investovat do digitální infrastruktury celkem 170 miliard eur s cílem snížit závislost na globálních trzích. Zpráva Maria Draghiho požaduje dodatečné evropské investice ve výši pěti procent HDP EU. Kromě toho se podobný objem investic hledá v polovodičovém průmyslu. Děje se tak na pozadí možných evropských cel v reakci na obchodní deficit USA, která vstoupí v platnost od 4. března 2025 s 25 % vůči Kanadě a Mexiku a 10 % vůči Číně. Kanada a Čína již očekávají protiopatření.
Celkově je klíčové, aby mezinárodní finanční trhy projevily pozitivnější přístup ke stabilizaci globálního ekonomického prostředí, i když se v krátkodobém horizontu očekává averze k riziku. Pravděpodobnost, že tyto výzvy budou řešeny konstruktivním způsobem, by také mohla v konečném důsledku doplnit globální tok investic a vytvořit odolnou infrastrukturu pro budoucnost.