Ochrana klimatu jako motor růstu: příležitosti pro ekonomiku a životní prostředí!

Ochrana klimatu jako motor růstu: příležitosti pro ekonomiku a životní prostředí!

Na nedávné konferenci v Berlíně představily OECD a UNDP novou zprávu, která zdůrazňuje ekonomickou životaschopnost opatření v oblasti klimatu. Podle zjištění studie je zdůrazněno, že ambiciózní klimatická politika nejen podporuje snižování emisí CO₂, ale působí také jako motor ekonomického růstu. Cíle klimatické a energetické politiky by měly být vnímány jako příležitosti pro udržitelný rozvoj, zejména vzhledem k tomu, že globální cíle v oblasti klimatu nesplňují očekávání a emise CO₂ nadále rostou. V roce 2024 byly zaznamenány nové vysoké emise CO₂, což ilustruje naléhavost účinné politiky v oblasti klimatu.

Pro rok 2025 jsou signatářské státy Pařížské dohody povinny předložit nové klimatické plány (NDC). Tyto nové plány zatím předložilo pouze 22 ze 197 států. Zpráva naznačuje, že ambicióznější NDC by mohly v letech 2022 až 2040 zvýšit globální HDP přibližně o 60 %. Z dlouhodobého hlediska se předpokládá, že HDP do roku 2050 vzroste o 3 % a do konce století dokonce až o 13 %. Naproti tomu váhání ohledně klimatické politiky by mohlo do roku 2030 snížit globální HDP o 0,75 %, zatímco extrémní jevy počasí v Evropě by mohly do roku 2050 způsobit roční pokles o 2,3 %.

Změna klimatu a ekonomické výzvy

Zprávy varují před ekonomickými škodami, které ohrožují takzvané klimatické body zlomu, jako je tání ledovců. Tento vývoj je třeba brát vážně, aby se předešlo budoucím škodám. Generální tajemník OECD zdůrazňuje, že cíle růstu a klimatu jsou kompatibilní. K implementaci doporučení pro cyklus NDC 2025 je však zapotřebí silné politické odhodlání, lepší koordinace cílů v oblasti klimatu a rozvoje a zapojení soukromého sektoru.

Naléhavost opatření pro boj proti změně klimatu je rovněž velmi důležitá v evropské politice ochrany klimatu. Podle aktuálních zpráv Federální agentury pro životní prostředí (UBA) má EU za cíl snížit dopady změny klimatu a podporovat přizpůsobení se jí. Mezinárodní politiky ochrany klimatu, jako je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu nebo Kjótský protokol, jsou zásadní pro evropské úsilí a strategická rozhodnutí.

Obnovitelná energie a budoucí cíle

Pro rok 2020 činily emise skleníkových plynů v EU přibližně 3 miliony kilotun ekvivalentů CO₂. Energetický sektor se na emisích podílí 26 %, doprava 22 %, průmysl 22 %, budovy 13 % a zemědělství 12 %. V roce 2020 EU překročila své klimatické cíle, které volaly po 20% snížení skleníkových plynů oproti roku 1990. Umožnily to především dopady pandemie Corona, podařilo se také dosáhnout cílů zvýšení podílu obnovitelné energie na 20 % a zvýšení energetické účinnosti o 20 %.

Svou dlouhodobou strategií „Čistá planeta pro všechny“, zveřejněnou 18. listopadu 2018, si EU klade za cíl dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí skleníkových plynů. Strategie je ústředním pilířem programu Ursuly von der Leyen a Evropské zelené dohody, která byla přijata v prosinci 2019. Národní plány na ochranu energie a klimatu (NECP) pro realizaci těchto cílů členských států jsou závazné. V červenci 2021 byl schválen klimatický zákon EU, který stanoví právní základ pro neutralitu skleníkových plynů do roku 2050.

Stručně řečeno, ochrana klimatu je klíčová nejen pro životní prostředí, ale také pro ekonomiku. Zůstává zásadní, aby všechny státy přispívaly k provádění účinných politik v oblasti klimatu za účelem dosažení jak ekonomických, tak environmentálních cílů. Opakovaná a angažovaná politická akce je nezbytná pro zajištění udržitelné budoucnosti.