Klingbeil jmenuje Jense Südekum: Nový poradce pro ekonomiku a reformy!

Klingbeil jmenuje Jense Südekum: Nový poradce pro ekonomiku a reformy!

Spolkový ministr financí Lars Klingbeil jmenoval Jense Südekuma „osobním zástupcem pro celkový ekonomický rozvoj“. Südekum bude ministrovi radit v otázkách makroekonomické strategie a nadále bude působit jako profesor mezinárodní ekonomie na Univerzitě Heinricha Heineho v Düsseldorfu. Tato nová role však není považována za zaměstnání na ministerstvu, protože Südekum je nezávislé a dobrovolné a přímo přidělené ministru financí. Ekonom Lars Feld dříve zastával tuto pozici za bývalého ministra financí Christiana Lindnera.

Südekum je již známý jako spolutvůrce důležitého speciálního fondu ve výši 500 miliard eur, který je klíčový pro investice a strukturální reformy, které by se měly rychle projevit. Nový osobní zástupce by proto mohl být klíčovou postavou nadcházejících ekonomických reforem.

Průzkumy dluhové brzdy

Jednou z aktuálních ekonomických výzev je otázka dluhové brzdy. CDU/CSU a SPD opustily starou dluhovou brzdu, což vyvolává rozruch v politické diskusi. O tom se mluvilo na setkání iniciovaném Jakobem von Weizsäckerem, kterého se zúčastnil i Südekum. Dalšími účastníky byli Clemens Fuest, Moritz Schularick a Michael Hüther. Cílem tohoto setkání bylo vypracovat zápis a předat jej průzkumné skupině.

Výsledný dokument uvádí dva hlavní body: speciální fond ve výši 500 miliard eur na infrastrukturu a dalších 400 miliard eur speciální fond založený na cílech NATO a vyčleněný na vojenské výdaje. Tato opatření mají pomoci řešit nedodělky investic. Reforma dluhové brzdy je však vzhledem k současné politické situaci stále obtížná. Je nutná dvoutřetinová většina, což ztěžuje provádění.

Politické reakce a vyhlídky do budoucna

Levice signalizuje odmítání navyšování výdajů na obranu, přičemž existují celkem čtyři různé návrhy na reformu dluhové brzdy, ke shodě však nedošlo. Kancléř Merz v budoucnu plánuje oslovit levici, aby projednala možné reformy.

Velká koalice (GroKo) dříve vyloučila z dluhové brzdy vojenské výdaje nad 1 procento HDP, což se setkalo s odporem některých stran. Komise pro reformu dluhové brzdy mají jednat v příštím volebním období.

První výsledky simulace pro implementaci ukazují pozitivní vyhlídky s plánovaným fiskálním stimulem v celkové výši 500 miliard eur na období deseti let, což slibuje částku 50 miliard eur ročně. Cílem je také, aby země přispěly 0,35 procenta HDP, což odpovídá zhruba 15 miliardám eur. Poměr obrany by mohl být až 3 procenta, přičemž 2 procenta by měla být financována půjčkami. Celkově jde o fiskální stimul ve výši přibližně 150 miliard eur ročně, což odpovídá 3,5 procenta HDP.

Tento vývoj ukazuje, že jmenování Jense Südekuma předznamenává zajímavou fázi ekonomického přeskupování v Německu, jehož úspěch bude klíčový pro budoucí politickou spolupráci.