Obecní finance v ohrožení: každá druhá obec zůstane pozadu!

Obecní finance v ohrožení: každá druhá obec zůstane pozadu!

Finanční podmínky pro města a obce jsou napjaté. Přestože vládní program poskytuje více zdrojů prostřednictvím dodatečných daní, ty nestačí k zastavení strukturálního poklesu flexibility místního financování. Projekce ukazují, že do roku 2025 by téměř každá druhá komunita mohla být považována za odcházející komunitu, což je znepokojivý trend kommunal.at.

Ústředním problémem je rostoucí povinnost spolufinancování obcí, zejména v sociálním sektoru a nemocnicích. Tyto finanční zátěže se zvyšují odvody, takže do roku 2028 zůstane městům a obcím pouze 40 centů z každého eura ze společného daňového banku. V roce 2019 to bylo přes 50 centů. Tento vývoj podkopává finanční nezávislost a tím i schopnost financovat obecní služby obecného zájmu.

Veřejné služby a kvalita života

Obecní služby obecného zájmu hrají zásadní roli v kvalitě života a rozvoji měst a obcí. Mezi úkoly patří vzdělávání, kultura, infrastruktura a volnočasové aktivity. Zejména požadavky a výdaje v těchto oblastech se v posledních letech zvýšily, zatímco možnosti financování byly kvůli pandemii omezené. Veřejné služby zahrnují oblasti, jako je péče o děti, základní školy, obecní komunikace a zásobování vodou awblog.at.

Výdaje na oblasti nefinancované z poplatků činily v roce 2018 4,8 miliardy eur, přičemž je zřejmá vysoká závislost na daňových příjmech v různých oblastech. 65 % výdajů na infrastrukturu a veřejnou dopravu musí být pokryto daňovými příjmy. Korona krize vedla v roce 2020 k poklesu podílů na příjmech o 9 %, což dále výrazně omezilo finanční flexibilitu obcí.

Potřeba akce a reforem

Potřeba reformy je naléhavá. Starosta Matthias Stadler volá po strukturálních změnách, které by udržitelně zajistily obecní finance. Úspory na zaměstnancích by teoreticky mohly pomoci, ale ty jsou v praxi obtížně realizovatelné, protože zároveň roste potřeba v oblastech, jako je péče o děti a školy. Snížení ročních osobních nákladů o 1 % by znamenalo zrušení zhruba 850 míst ročně.

Pro zachování veřejných služeb musí federální a zemská vláda vytvořit vhodné rámcové podmínky. K naplnění komunálních služeb bez holosečí jsou nutné rozhodné reformní kroky. Prioritou musí být investice do projektů připravených na budoucnost, protože úspory v těchto oblastech by v dlouhodobém horizontu vedly ke ztrátě kvality života.

Generální tajemník Asociace měst Thomas Weninger zdůrazňuje potřebu poskytnout městům potřebné zdroje. Předpokládaná investiční mezera ve výši 1,0 až 1,2 miliardy eur ročně do roku 2024 ukazuje, jak naléhavé jsou problémy. Nedostatek finančních prostředků na financování komunálních služeb by mohl výzvy v nadcházejících letech dále zvýšit.

Závěr: Bez odpovídajících finančních zdrojů a dalekosáhlých reforem bude pro města a obce stále obtížnější udržet kvalitu života. Spokojenost 80 % obyvatel s komunálními službami však ukazuje, jak důležité jsou fungující veřejné služby.