Strach z krizí: investice do větrných elektráren v Rakousku na hraně!

Strach z krizí: investice do větrných elektráren v Rakousku na hraně!

Odvětví větrné energetiky v Rakousku v současnosti čelí značným výzvám, které ohrožují jeho plánované investice ve výši až 4,7 miliardy eur do roku 2030. Tyto investice jsou klíčové nejen pro stabilitu odvětví, ale také pro oživení ekonomiky země, protože mají vytvářet pracovní místa a vytvářet daňové příjmy. Florian Maringer, generální ředitel IG Windkraft, vnímá poslední vládní opatření, zejména příspěvek k rozpočtové krizi, jako hrozbu pro rozvoj v sektoru. Zdůrazňuje, že politické zásahy výrazně zhoršily investiční klima v Rakousku a hrozí tak negativní dopady na průmysl, který v současnosti pokrývá zhruba 16 % tuzemské spotřeby elektřiny.

V lednu 2023 byl průmysl větrné energetiky připraven investovat tři miliardy eur během následujících tří let. Vzhledem k přetrvávajícím výzvám se investiční potenciál nyní zvýšil na čtyři miliardy eur. V případě rozšíření potenciálu větrných elektráren se očekává, že podíl spotřeby elektřiny by se mohl zvýšit až na 20 %. Těmito investicemi by větrná energetika v Rakousku mohla do roku 2030 vygenerovat celkem 1,8 miliardy eur hrubé přidané hodnoty a vytvořit 25 000 pracovních míst, ačkoli byrokracie a nejasné rámcové podmínky mají na firmy velký dopad.

Fiskální a ekonomické efekty

Podrobná analýza ekonomického dopadu ukazuje, že provozy větrných elektráren v Dolním Rakousku vytvářejí roční hrubou přidanou hodnotu ve výši 496 milionů eur a daňové příjmy ve výši 280 milionů eur. V oboru zde pracuje kolem 1342 lidí. Celkový očekávaný daňový příspěvek větrné energie do roku 2030 je 760 milionů eur, což podtrhuje ústřední roli této technologie pro ekonomickou stabilitu Rakouska.

Regionální společnosti, jako je WEB Windenergie AG, které hrají klíčovou roli ve větrné energetice, pociťují negativní dopady politických opatření obzvláště silně. Maringer zdůrazňuje, že regionální středně velké společnosti potřebují jasné rámcové podmínky, aby mohly úspěšně investovat do rozšíření větrné energie. To vyžaduje spravedlivý návrh rozpočtového krizového příspěvku, urychlení schvalovacího procesu a zavedení stabilní právní úpravy.

Výzvy a řešení

Odvětví větrné energetiky se také potýká s dlouhými schvalovacími lhůtami až osmi let, které výrazně zdržují realizaci nových projektů. Tato časová zpoždění a obtížně vypočítatelný příspěvek k energetické krizi představují vážné překážky, které je třeba překonat. Mezi řešení, o kterých se v průmyslu diskutuje, patří potřeba nového energetického zákona, restrukturalizace příspěvku energetické krize a modernizace rozšiřování sítě a také nové modely financování.

Prognózy na další tři roky jsou náročné i slibné: očekává se objem investic přes 3 miliardy eur a objem výroby více než 2000 megawattů. Vzhledem k těmto údajům a potenciální flexibilitě, kterou může větrná energie nabídnout trhu s energií, je zásadní, aby byly rámcové podmínky optimalizovány tak, aby zajistily významné investice v tomto klíčovém odvětví. Zatímco větrná energie vzkvétá v regionech jako Dolní Rakousko, Burgenland, Štýrsko a Horní Rakousko, pro udržitelný rozvoj obnovitelných energií v Rakousku jsou zásadní jasné a podpůrné politiky.

Pro více informací si můžete přečíst články z EcoNews a Malé noviny číst.