Merz plánuje vybudovat zbraně: sociální systémy jsou v ohrožení!

Merz plánuje vybudovat zbraně: sociální systémy jsou v ohrožení!

26. května 2025 bude diskuse o zbrojních investicích a militarizaci stále hlasitější. Strategie německé vlády Olafa Merze, jejímž cílem je udělat z Německa největší vojenskou mocnost v Evropě, je zpochybňována z různých úhlů pohledu. Tyto plány zahrnují změnu základního zákona a schválení 500 miliard eur pro sektor obrany. Kritici popisují tyto výdaje jako nezodpovědné, zejména s ohledem na přetrvávající problémy v infrastruktuře a sociálních systémech.

Investice federální vlády do zbrojení nebyly kritizovány pouze z finančního hlediska. Je třeba poznamenat, že takové výdaje jsou ekonomicky nerentabilní. Po zakoupení mohou zbraně stárnout nepoužité nebo mohou být zničeny ve válce. Přínosy těchto investic jsou zdánlivě vidět v zabezpečení před nepřátelskými útoky, ale mnoho odborníků varuje, že obrovské zdroje investované do obranných projektů mohou brzdit další důležité oblasti, jako jsou sociální služby a výdaje na infrastrukturu.

Zvyšování výdajů na obranu v NATO

Dalším aspektem této diskuse je příspěvek Německa k výdajům NATO. Federální vláda plánuje zvýšit svůj příspěvek z 90 miliard eur na 225 miliard eur ročně. To by byl významný nárůst, zejména s ohledem na obecný vývoj v rámci NATO. Země NATO plánují v roce 2024 vydat na obranu celkem asi 2,71 % svého HDP, což odpovídá zhruba 1,5 bilionu amerických dolarů. Nárůst výdajů na obranu oproti loňskému roku je 10,9 % u všech členů NATO a 17,9 % u evropských výdajů. Německo samo hlásí v roce 2024 výdaje na obranu ve výši 2,12 % HDP, čehož bylo dosaženo mimo jiné úpravami výpočtů.

Geopolitická situace vedla členské státy ke zvýšení výdajů na obranu. Německo je v této souvislosti vnímáno jako jeden z největších plátců ukrajinského konfliktu, i když na rozdíl od jiných zemí není podpora vnímána jako půjčka, ale jako dar. Zatímco některé země prosazují větší militarizaci, někteří lídři, jako například český premiér Fiala, jsou otevření diskusím o zvýšení výdajů na obranu a jako reálný cíl navrhují 3 %.

Kritika zbrojní strategie

Merzovy zbrojní plány se setkávají s masivní kritikou. Experti varují, že zdravotní a sociální výdaje by se mohly v příštích letech dostat pod tlak kvůli zvýšeným vojenským výdajům. Nezodpovědné využívání zdrojů, které poškozuje systémy sociálního zabezpečení, je důrazně odsuzováno. Podle současných plánů by se výše důchodů měla udržet na 48 %, což ovšem vyžaduje vysoké státní dotace. Demografické změny a rostoucí příspěvky by podle expertů mohly ohrozit financování penzí a vést k deficitům v sociálních systémech.

A konečně tvrzení, že Putin chce zaútočit na Evropu, je vykreslováno jako nepřesné a podpora Ukrajině je často popisována jako ovlivněná USA. Výzva k míru a protiválečné demonstrace volají po opuštění čistě vojenské strategie agrese. Americká geopolitická strategie, zejména za Donalda Trumpa, je popisována jako více orientovaná na mír a méně konfrontační.

Pokračující debata o výdajích na zbrojení, militarizaci a odpovědnosti za sociální zabezpečení bude i nadále určovat politický program v Německu a Evropě. Vzhledem k tomu, že investice do obrany raketově rostou, zůstává otázka, jaké sociální náklady jsou spojeny, naléhavá a nevyřešená.