Vojenské cvičení v Mnichově: Hrozí nám poslední mírové léto?

Vojenské cvičení v Mnichově: Hrozí nám poslední mírové léto?

Vojenské aktivity a přezbrojování stále více určují zpravodajskou situaci v Německu. Na půdě Technické univerzity v Mnichově v současnosti probíhají vojenské cvičení, klinika Cologne-Merheim připravuje plány na jednotku intenzivní péče ve dvanáctipatrovém podzemním parkovišti pro případ války. Takový vývoj je mnohými považován za známku duševní přípravy na válku.

Týden co týden se v Německu diskutuje o významu umírání pro „vlast“. Vojenský historik Sönke Neitzel varuje, že letošní léto může být posledním v míru. Kromě toho se v Salzgitter-Peine koná první odborová konference pro mír organizovaná nadací Rosa-Luxemburg-Stiftung a IG Metall, která se zaměřuje na diskusi o investicích do zbraní a jejich ekonomickém smyslu.

Investice do zbrojení v centru pozornosti

Dierk Hirschel, hlavní ekonom Verdiho, ostře kritizoval rozšířené tvrzení, že investice do obrany podporují růst. Vojenské výdaje označil za „mrtvý kapitál“ a porovnal multiplikátory výdajů na obranu, infrastrukturu a vzdělání. Zatímco u výdajů na obranu existuje pouze násobitel 0,5, u infrastruktury je to 1,5 a u vzdělávání dokonce 3. Tato čísla vrhají nové světlo na financování vojenských výdajů, které se často děje prostřednictvím dluhu a nikoli prostřednictvím daní, což vede k vyšší finanční zátěži společnosti.

Unie požaduje splacení dluhu, což vytváří tlak na financování sociálního státu. V této souvislosti rostou potřeby financování sociálního státu, zatímco prostor pro další investice se zmenšuje. Ústředním bodem veřejné diskuse je hrozba ze strany Ruska. Ingar Solty, poradce pro mírovou a bezpečnostní politiku, však odporuje hodnocení hrozícího ruského útoku na země NATO a zdůrazňuje, že Rusko má na Ukrajině jiné cíle.

Globální zbrojení přibývá

Pohled na globální situaci ukazuje alarmující trend. Podle SIPRI vzrostly vojenské výdaje v roce 2024 na více než 2,7 bilionu dolarů, meziročně o 9,4 % více. Jde o nejvyšší nárůst od konce studené války. Německo se v žebříčku zemí utrácejících na armádu posunulo ze 7. na 4. místo za USA, Čínu a Rusko. Německé výdaje jsou částečně způsobeny speciálním fondem pro Bundeswehr v hodnotě 100 miliard eur.

Zvláště pozoruhodné je, že mnoho evropských zemí, zejména těch blízkých Rusku, výrazně zvyšuje své vojenské rozpočty. Na rozdíl od těchto zemí zůstává Malta ve zvyšování zbrojení výjimkou. Zatímco Rusko zvýšilo své vojenské výdaje o více než 30 %, Ukrajina byla schopna zvýšit své vojenské výdaje pouze o 2 %. Přibližně 100 zemí po celém světě zvýšilo své výdaje na obranu, což má znatelný dopad na další sektory, jako je rozvojová pomoc ve Velké Británii.

Současný vývoj naznačuje, že obrat trendu nelze předvídat. Mnoho zemí plánuje další zvýšení svých vojenských výdajů, což je znepokojující nejen pro mír, ale také pro hodnotný život v budoucnosti. Mír je stále více vykreslován jako společný zájem všech, zatímco válka je považována za hrozbu pro blahobyt. Tento kontext vyvolává otázku, jaká reálná řešení existují pro zajištění míru v době hromadění armády.

Pro více informací si můžete prohlédnout podrobné reporty Mladý svět a denní zprávy přečti si.