Miliardy pro armádu: Povede přezbrojení skutečně k řešení krize?

Miliardy pro armádu: Povede přezbrojení skutečně k řešení krize?

S ohledem na geopolitické napětí a pokračující diskusi o bezpečnosti v Evropě plánuje federální vláda masivní investice do Bundeswehru. Tato opatření mají za cíl vyvést německou ekonomiku z recese a zároveň posílit politickou legitimitu. K dosažení těchto cílů by měly být výdaje na bezpečnost a obranu navýšeny až na 5 % hrubého domácího produktu. Současný vývoj ukazuje, že o budování armády usiluje i mnoho dalších evropských států, zejména od ruského útoku na Ukrajinu v roce 2022. [freitag.de] uvádí, že tyto investice mají vytvořit nová pracovní místa a stimulovat ekonomický růst.

Studie Toma Krebse a Patricka Kaczmarczyka z univerzity v Mannheimu však vyjadřuje pochybnosti o účinnosti těchto opatření. Takzvaný fiskální multiplikátor pro obranné investice je pouze maximálně 0,5, pravděpodobně ještě nižší. To znamená, že běžná populace jen stěží těží z investic do obranného sektoru, zatímco obranný průmysl by mohl těžit z nových zakázek. Investice do vzdělání, infrastruktury a péče o děti by navíc podle studie mohly vytvářet mnohem větší přidanou hodnotu. Z toho jasně vyplývá, že každé euro, které jde do investic do obrany, chybí v sociálních oblastech a infrastrukturních projektech.

Růstové efekty a jejich limity

Kielova zpráva, kterou napsal Ethan Ilzetzki, profesor na London School of Economics, zdůrazňuje politické důsledky těchto výdajů na obranu. Zdůrazňuje, že zvýšené výdaje na obranu nemusí nutně vést k poklesu soukromé spotřeby, ale že úspěch vlád při udržení soukromé ekonomické aktivity závisí na různých faktorech. Rostoucí vojenské výdaje financované vyššími daněmi by však mohly mít negativní dopad na růst HDP, čímž by se zvýšila debata o financování a prioritách. [ifw-kiel.de] zdůrazňuje, že by mohlo být zásadní, aby se vlády více zadlužily na financování dočasných dodatečných výdajů.

Dalším důležitým aspektem je technologický přesah, který by mohl vzniknout z domácí zbrojní výroby. Přibližně 80 procent současných vojenských výdajů pochází od společností mimo EU, což vytváří pobídku k posílení domácího průmyslu. Moritz Schularick, prezident IfW Kiel, zdůrazňuje, že vývoj nových obranných technologií v Evropě by mohl mít dlouhodobé ekonomické efekty, které přesahují krátkodobé fiskální přínosy.

Dlouhodobé perspektivy a doporučení

Současná situace vyžaduje změnu evropské politiky výzkumu a vývoje. Zpráva ukazuje, že USA vyčleňují přibližně 16 procent svých vojenských výdajů na výzkum a vývoj, zatímco EU investuje pouze 4,5 procenta. Zvýšení výdajů na obranu ze 2 procent na 3,5 procenta HDP by stálo kolem 300 miliard eur ročně, ale mohlo by vygenerovat podobnou soukromou ekonomickou aktivitu. Rovněž doporučuje, aby všechny evropské vlády organizovaly a společně financovaly své vojenské výdaje na úrovni EU s cílem podpořit hospodářskou soutěž a odborné znalosti.

V souhrnu je zřejmé, že přístup federální vlády ke zvýšení investic do obrany je dvousečný meč. Na jednu stranu by to mohlo krátkodobě vytvořit pracovní místa a podpořit ekonomický růst, na druhou stranu však výzkumy varují před negativními sociálními a ekonomickými důsledky této politiky.