Remitence rekordně vysoké: Ekonomika Kosova bojuje o přežití

Remitence rekordně vysoké: Ekonomika Kosova bojuje o přežití

V první polovině roku 2025 převedli Kosované z diaspory do Kosova působivých 651 milionů eur. To představuje mírný nárůst ve srovnání se stejným obdobím roku 2024. I přes tento pozitivní vývoj ekonomové varují, že rostoucí remitence nejsou známkami ekonomického zlepšení, ale spíše odrážejí vnitřní krizi. Safet Gërxhaliu zdůrazňuje, že většina remitencí se používá pro každodenní spotřebu a pouze okrajové investice jdou do dlouhodobých projektů.

Remitence, které poskytují významnou podporu mnoha rodinám, jsou stále častěji vnímány jako riziko. Florin Aliu zdůrazňuje, že velká závislost na těchto převodech ohrožuje blahobyt země. Případný pokles remitencí by mohl mít okamžitý negativní dopad na úroveň rozvoje Kosova. Odborníci proto doporučují vypracovat politiky zaměřené na směrování těchto remitencí do výrobních sektorů a projektů udržitelného rozvoje, aby se ekonomika v dlouhodobém horizontu stabilizovala.

Ekonomické rámcové podmínky

Navzdory růstu reálného HDP o 4,4 % v roce 2024 se v roce 2025 očekává další růst o 3,9 %. Tyto optimistické prognózy růstu jsou však zastíněny politickou nejistotou doma i v zahraničí, která tlumí vyhlídky na budoucí růst. Po parlamentních volbách v únoru 2025 nastala politická patová situace, protože vládní strana Vetëvendosje ztratila absolutní většinu.

EU naléhá na Kosovo a Srbsko, aby důsledně prováděly dohody z Bruselu a Ohridu s cílem podpořit politickou stabilitu. Ratingová agentura Fitch v této souvislosti Kosovu poprvé v dubnu 2024 přidělila mezinárodní úvěrový rating „BB- se stabilním výhledem“, což je vnímáno jako pozitivní signál pro potenciální investory.

Obchodní vztahy a odvětví

Ekonomické zprávy z Kosova ukazují pozitivní vývoj v bilaterálním obchodu, zejména s Rakouskem, v roce 2024. Hospodářský růst v Kosovu je tažen soukromou spotřebou, obchodními investicemi a exportem služeb. Zejména zpracovatelský sektor zaznamenal v roce 2024 růst o 3,6 %, následovaly dodávky energií o 7 %, velkoobchod a maloobchod o 3 % a finanční služby o 4 %.

Politická stabilita za vlády premiéra Albina Kurtiho přispěla k pozitivnímu hospodářskému klimatu před volbami v únoru 2025. Region však zůstává zranitelný vůči vnitřním a vnějším výzvám, které by mohly ohrozit dlouhodobou ekonomickou stabilitu.

Celkově se pro ekonomiku v Kosovu objevuje smíšený obraz: rostoucí remitence znamenají krátkodobou úlevu pro mnoho domácností, ale základní ekonomické struktury vyžadují udržitelná řešení, aby bylo možné překonat křehký stav ekonomiky.