Sociální stát pod tlakem: Kiziltepe varuje před nebezpečnými řezy!

Sociální stát pod tlakem: Kiziltepe varuje před nebezpečnými řezy!

Berlínská sociální senátorka Cansel Kiziltepe (SPD) ostře kritizovala debatu o nákladech na systémy sociálního zabezpečení, kterou zahájil kancléř Friedrich Merz (CDU). Varuje, že zpochybňování sociálního státu ohrožuje sociální soudržnost. Místo škrtů Kiziltepe volá po investicích do sociálního zabezpečení, stabilních důchodů a zachování pracovních míst v ekonomicky těžkých časech. Vaše varování: Sociální zabezpečení se nesmí stát hříčkou pro stranicko-politickou rétoriku úsporných opatření. Kiziltepe také vyzývá k tomu, aby byla věnována pozornost rostoucí koncentraci bohatství ve společnosti.

Friedrich Merz je toho názoru, že sociální reformy jsou nezbytné pro řešení vysokých nákladů, zejména peněz občanů. Uvedl, že stávající systém již není udržitelný a škrty se stávají nevyhnutelnými. Merz tvrdí, že Německo si už léta žije nad poměry.

Konflikt ohledně federálního rozpočtu na rok 2025

Debata o federálním rozpočtu na rok 2025 je extrémně kontroverzní vzhledem k plánovaným rekordním výdajům ve výši zhruba 503 miliard eur. Za peníze občanů je plánováno téměř 52 miliard eur, což znamená nárůst o zhruba 5 miliard eur oproti předchozímu roku. Tento nárůst je způsoben zvýšenými životními náklady, vyšším nájemným a napjatým trhem práce. Sociální výdaje tvoří téměř 40 procent celého federálního rozpočtu, přičemž největší oblast výdajů představuje federální ministerstvo práce a sociálních věcí s více než 190 miliardami eur.

Unie volá po úsporách peněz občanů a reformě základní bezpečnosti. Důvodem těchto požadavků je, že značná část příjemců dávek občanů je považována za práceschopné, a proto by měli být více integrováni do trhu práce. Politici CDU hovoří o „významném potenciálu úspor“ a prosazují větší rozlišení mezi potřebnými a těmi, kteří jsou schopni pracovat.

Plánované úspory a sociální rizika

Spolková vláda plánuje střednědobé úspory v občanských dávkách a očekává úspory ve výši 1,5 miliardy eur pro rok 2026 a další 3 miliardy eur pro rok 2027. Sociální sdružení však upozorňují, že mnoho příjemců občanských dávek žije pod hranicí životního minima. Rostoucí ceny a nájemné postihují zejména rodiče samoživitele a rodiny. Kritici zdůrazňují, že navzdory rekordním výdajům se do sociálních inovací a péče investuje příliš málo.

Na rok 2025 je navíc plánováno 81,8 miliardy eur nových úvěrů, což je více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Toto financování sociálního státu konkuruje ostatním politickým prioritám. Peníze občanů, které od roku 2023 nahradily bývalý Hartz IV, považuje Unie za kritické, přičemž se projednávají reformy včetně přísnější sankční politiky, rychlejší prověrky majetku a nákladů na bydlení a větší umisťování pracovních míst.
Sociální sdružení naléhavě varují, že živobytí mnoha lidí je ohroženo možným krácením dávek občanům a s tím spojenými úsporami.

Současná situace v diskusi o penězích občanů a systémech sociálního zabezpečení celkově ukazuje na hlubokou trhlinu v politické debatě o budoucnosti sociálního státu v Německu.

Pro více informací o vývoji a debatě o penězích občanů navštivte Süddeutsche.de a buerger-geld.org.