Odumírání lesů 2.0: Největší kampaň na zalesňování v Německu se rýsuje!
Německo plánuje největší zalesňovací kampaň od druhé světové války. Investice do klimaticky stabilních lesů nabízí vysokou návratnost a výhody.
Odumírání lesů 2.0: Největší kampaň na zalesňování v Německu se rýsuje!
Německo čelí obrovské výzvě: největší kampaň za zalesňování od druhé světové války se blíží. Tato nutnost vyplývá z vážných důsledků klimatických změn, které odborníci označují jako „Forest Dieback 2.0“ – situace, která je ještě vážnější než v 80. letech 20. století. Zhruba 525 000 hektarů lesa je vážně poškozeno; zejména smrkové porosty a listnáče jako buk a dub je potřeba zalesnit. Více než 80 procent zbývajících stromů vykazuje poškození, a to i po vlhkém roce 2024.
Postižena jsou zejména nízká pohoří, jako je Harz a Duryňský les, jakož i části Severního Porýní-Vestfálska a Hesenska. Monokultury, které se objevily od poválečného období, se ukazují jako zranitelné vůči škůdcům a dopadům změny klimatu. Podle studie Institutu pro ekologický ekonomický výzkum (IÖW) mohou investice do klimaticky stabilních smíšených lesů dosáhnout působivé návratnosti veřejného blaha ve výši 1 100 procent. Každé euro investované do zalesňování by mohlo vygenerovat hodnotu dvanácti eur, což odpovídá sociálnímu přínosu kolem 200 000 eur na hektar.
Aktuální výzvy a hlášení poškození
Situaci dále komplikují extrémní povětrnostní podmínky, které v posledních letech způsobily v německých lesích vážné škody. Bouře, které se vyskytly na podzim 2017, na jaře 2018 a 2022, a výrazné sucho v letech 2018 až 2020, 2022 a 2023 významně přispěly ke škodám. Tyto extrémní podmínky podporovaly masové přemnožení kůrovcových druhů knihtiskařů a rytců, což vážně narušilo stabilitu smrkových lesů. Zvláštní pozornost je věnována škodám způsobeným sekundárními škůdci na listnatých stromech, jako je buk a dub. Při průzkumu stavu lesa z roku 2024 bylo zjištěno, že 36 procent stromů mělo výrazné prořídnutí koruny a pouze 21 procent stromů bylo považováno za zdravé.
Kritickým problémem jsou také finanční zdroje na zalesňování. Federální a zemské vlády poskytly od roku 2019 přibližně 870 milionů eur na opatření na zalesňování, přičemž jen na tento rok je plánováno 125 milionů eur. Dotace však často nestačí na pokrytí nákladů na výsadbu kolem 17 000 eur na hektar. To vede k vytváření neobdělávaných oblastí, což může z dlouhodobého hlediska vést k vysokým úrovním poškození klimatu a životního prostředí.
Zalesňovací opatření a programy
S cílem zlepšit situaci byla zahájena klimatická iniciativa „Tomorrow Can Come“, která funguje od roku 2022 a která již financovala a vysadila přes milion sazenic – to odpovídá odhadované společenské hodnotě přes 100 milionů eur. Kromě toho stanoví akční program ochrany přirozeného klimatu (ANK) a program financování „Climate Adaptation Forest Management“ (KWM) nové standardy udržitelného hospodaření v lesích.
Vysoká poptávka po těchto programech vedla k vyčerpání prostředků ANK, což vytvořilo silnou pobídku pro soukromé a obecní vlastníky lesů, aby zavedli klimaticky přizpůsobené hospodaření. Podle současných odhadů musí zalesňování více než 500 000 hektarů lesní plochy pokračovat, aby se napravily ekologické škody a zachovaly se lesy pro budoucí generace.
Ke stabilizaci lesů, které jsou nezbytné pro ochranu klimatu, biologickou rozmanitost a jako zdroj dřeva, je naléhavě zapotřebí komplexní plán obnovy lesů a obnovy. Cesta ke klimaticky příznivé budoucnosti vyžaduje jak angažovanou finanční podporu, tak strategický přístup k výběru vhodných dřevin a podpoře přirozené obnovy.
Více informací k tomuto tématu naleznete na fr.de a bmel.de.