Ekonomika na hraně: Finanční ředitelé bojují proti byrokracii a nejistotě!

Ekonomika na hraně: Finanční ředitelé bojují proti byrokracii a nejistotě!

Finanční rozhodovací orgány v Německu bijí na poplach: rostoucí ekonomická nejistota spojená s rostoucí byrokracií představuje významné překážky pro investice a růst. Podle aktuálního průzkumu úvěrové pojišťovny Coface, který byl proveden v březnu 2025, 83 % finančních ředitelů vnímá ekonomickou volatilitu jako svůj největší problém. Kromě toho 79 % dotázaných uvedlo explodující byrokratické náklady jako ústřední problém, který zpomaluje hospodářský růst. Tyto zvýšené obavy přicházejí v kontextu, kdy index nejistoty hospodářské politiky dosáhl v dubnu 2025 rekordního maxima.

Další zpráva nadace Family Business Foundation, která byla zveřejněna v Annual Monitor 2024 institutu Ifo, ukazuje alarmující trendy: 90,8 % z 1 763 dotázaných společností hlásí nárůst zátěže byrokracie od roku 2022. Dotčen je zejména zpracovatelský průmysl a středně velké podniky. Aby bylo možné vyhovět stále složitějším předpisům a zdlouhavým schvalovacím procedurám, 45,6 % společností odložilo investice. Navíc 42,6 % firem zvažuje (částečný) přesun do zahraničí.

Byrokracie jako brzda růstu

Negativní dopady byrokracie jsou patrné zejména u plánování 500 největších rodinných firem: 56,9 % z nich hodlá plánované projekty odložit. Ústředním problémem je vysoká administrativní náročnost, protože pouze 5 % dotázaných společností dokáže zvládnout více než 80 % svých administrativních úkolů digitálně. Pouze 8,5 % navíc uvádí hladce fungující digitální administrativní procesy. To často vede k nahromadění inovací, protože vysoké časové náklady a frustrace při administrativní komunikaci představují značnou zátěž.

Požadavky finančních ředitelů jsou jasné: Podle studie Coface si 62 % přeje daňové úlevy, zatímco 59 % požaduje snížení byrokracie a 50 % snížení nákladů na energii. Velký počet finančních ředitelů kritizuje zejména fond infrastruktury ve výši 500 miliard eur plánovaný federální vládou, který považují za podřízený. Výsledky studie naznačují, že bez dalekosáhlých reforem bude Německo jako lokalita méně atraktivní.

Potenciál prostřednictvím omezení byrokracie a digitalizace

Nutnost jednat zdůrazňují i ​​odborníci jako profesor Oliver Falck z Ifo Center for Industrial Economics and New Technologies, kteří volají po komplexní reformě s cílem omezit byrokracii. Výzkum ukazuje, že uvedení byrokracie do souladu se švédskou úrovní by mohlo zvýšit hrubý domácí produkt Německa o 146 miliard eur ročně. Kromě toho by digitalizace veřejné správy, která by dosáhla úrovně Dánska, mohla zvýšit ekonomický výkon o 96 miliard eur ročně.

Velkou administrativní zátěží trpí především malé a střední firmy. Manfred Gößl, generální ředitel IHK pro Mnichov a Horní Bavorsko, zdůrazňuje odpovědnost politiků za zjednodušení byrokratických požadavků a neustále se měnících zákonů, aby se firmy vyhnuly výrazným dodatečným nákladům. Index nákladů na byrokracii (BKI) zaznamenává a transparentně prezentuje tyto dodatečné náklady, které dosahují přibližně 146 miliard eur ročně.

Souhrnně lze říci, že současná situace staví podniky v Německu před velké výzvy. Podle finančních ředitelů a majitelů rodinných firem je požadavek na rozhodné, strukturální a praktické jednání nezaměnitelný. Jinak by to mohlo mít vážné důsledky pro konkurenceschopnost a růst Německa jako obchodního místa.

Více informací k těmto tématům najdete v reportážích z Risknet a Německé obchodní zprávy.