Byrokratický spor: 98letý člověk musí pro slepý prospěch prokázat život!

Byrokratický spor: 98letý člověk musí pro slepý prospěch prokázat život!

Aktuální případ z Hesenska upozornil na problémy byrokratických požadavků na příbuzné lidí se zrakovým postižením. Asociace státní sociální péče v Hesensku (LWV) pravidelně vyžaduje pro výplatu dávky pro nevidomé důkaz o životě, což vedlo ke sporu ohledně požadavků na důkaz. Případ se týká 98leté Hannelore Dammové, která trpí těžkou ztrátou zraku v důsledku věkem podmíněné makulární degenerace a dostává měsíčně 167 eur jako nevidomé.

Váš syn Klaus Damm požádal v září 2024 na radu očního lékaře o příspěvek na slepotu a rychle obdržel kladné rozhodnutí. Poté, co byla jeho matka zařazena do stupně péče 3, informoval LWV o změně. Klaus Damm však v květnu 2025 obdržel dotazník, ve kterém měl potvrdit informace o zraku své matky, úrovni péče a dokladech o životě. LWV vyžadovalo oficiální potvrzení od úřadu, lékaře nebo banky, aby poskytlo důkaz o životě.

Byrokratické překážky

I přes zproštění mlčenlivosti ohlašovny obyvatel, o které Klaus Damm požádal, to LWV neakceptovalo. Od matčina lékaře se nakonec dočkal potvrzení, což však naznačovalo značné byrokratické překážky. Mluvčí LWV vysvětlil, že tyto přísné požadavky jsou nezbytné, aby se zabránilo pokusům o podvod. V roce 2023 a 2024 byly v Hesensku vymáhány pohledávky ve výši 313 000 eur, respektive 273 000 eur, což lze přičíst neohlášeným úmrtím osob, které mají nárok na dávky pro nevidomé.

Dávka pro nevidomé v Hesensku je paušální dávka, která se poskytuje v závislosti na zbývající úrovni zraku. Nevidomí, kteří vidí méně než dvě procenta, dostávají 757 eur měsíčně. V případě hluchoslepoty se tato částka zvyšuje na 1 514 eur. Pro osoby s těžkým zrakovým postižením, včetně Hannelore Damm, činí příspěvek pro nevidomé 227 eur, i když tato částka je zohledněna jako příspěvek na péči.

Dodatečné úpravy

Zvláště důležité jsou také úpravy, které se provádějí při poskytování pečovatelských služeb. Zatímco příspěvek na péči je plně kompenzován sdružením pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů proti příspěvku na nevidomé, není tomu tak v případě příspěvku na péči podle § 64a SGB XII, kde se při výpočtu zohledňuje 70 procent příspěvku pro nevidomé. Příspěvek na nevidomé může být dále v určitých případech snížen, například při pobírání dalších státních dávek.

Případ Hannelore Damm a jejího syna ilustruje nejen byrokratické požadavky, ale také emocionální a praktické výzvy, kterým čelí rodiny lidí se zrakovým postižením. Tato záležitost jasně ukazuje, jak důležitá je pro postižené rodiny jasná komunikace a vhodná podpora. Rtuť uvádí, že takové byrokratické překážky vedly v minulosti často ke zmatkům a v budoucnu je třeba se jim vyhnout.

Celkově tento případ zdůrazňuje potřebu reforem v nakládání se službami pro osoby se zrakovým postižením a nastoluje otázku zjednodušení byrokratických postupů, aby postižení a jejich příbuzní nebyli zbytečně zatěžováni. Trh zdůrazňuje, že pro nalezení udržitelných řešení těchto problémů je nejdůležitější lidská složka.