Povinné ručení nebo dobrovolné živelní pojištění: Finanční experti se přou o nejúčinnější protipovodňovou ochranu
Podle zprávy z www.lto.de si mnoho lidí postižených povodněmi a silným deštěm nemůže dovolit nebo nedostává dobrovolné pojištění. Pomoci by mohlo povinné povodňové pojištění. BMJ je ale proti. Současné povodně v Německu opět podnítily diskusi o pojistné ochraně proti přírodním katastrofám. Podle Všeobecného sdružení německého pojišťovnictví (GDV) je v současnosti pojištěno proti živelným pohromám, jako jsou povodně, jen asi 50 procent budov. Hustota pojištění je ještě nižší, zejména v postižených oblastech, jako je Dolní Sasko. Zavedení povinného živelního pojištění požadují obhájci spotřebitelů a politici. Tvrdí se, že povinné pojištění přispívá...

Povinné ručení nebo dobrovolné živelní pojištění: Finanční experti se přou o nejúčinnější protipovodňovou ochranu
Podle zprávy od www.lto.de,
Mnoho lidí postižených povodněmi a silným deštěm si nemůže dovolit nebo nedostává dobrovolné pojištění. Pomoci by mohlo povinné povodňové pojištění. BMJ je ale proti.
Současné povodně v Německu opět podnítily diskusi o pojistné ochraně proti přírodním katastrofám. Podle Všeobecného sdružení německého pojišťovnictví (GDV) je v současnosti pojištěno proti živelným pohromám, jako jsou povodně, jen asi 50 procent budov. Hustota pojištění je ještě nižší, zejména v postižených oblastech, jako je Dolní Sasko.
Zavedení povinného živelního pojištění požadují obhájci spotřebitelů a politici. Tvrdí se, že povinné pojištění by mohlo pomoci snížit finanční dopady přírodních katastrof na občany. Právní posudek ukázal, že takový požadavek na pojištění je slučitelný s právem Evropské unie a německým ústavním právem.
Spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP) je ale proti zavedení povinného pojištění živelních rizik. Tvrdí, že takový požadavek by vedl k vyšším nákladům pro občany a nárůstu byrokracie. Pojišťovnictví odhaduje, že roční náklady na rodinný dům by se pohybovaly mezi 100 a 2 000 eur. Celkové pojistné za pojištění domácnosti navíc v příštích letech výrazně vzroste kvůli dopadům klimatických změn.
Navzdory odporu BMJ a pojišťovnictví prosazují zelení a některé spolkové země zavedení povinného ručení. Tvrdí, že nečinnost je nejdražší možností a že taková ochrana je nezbytná k vytvoření větší bezpečnosti pro postižené.
Zda diskuse o povinném živelním pojištění povede ke konkrétní právní úpravě, nebo zda se vláda zaměří na preventivní opatření ve stavebním a environmentálním právu, se teprve uvidí. Dopad takového požadavku na pojištění na trh, spotřebitele a pojišťovnictví zatím nelze plně odhadnout.
Přečtěte si zdrojový článek na www.lto.de