Spor o příspěvek na slepo: 98letý člověk musí prokázat život!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Asociace státního blahobytu v Hesensku vyžaduje důkaz o životě pro slepé dávky, aby se zabránilo pokusům o podvod.

Spor o příspěvek na slepo: 98letý člověk musí prokázat život!

V aktuálním případu, který ilustruje byrokratické požadavky při vyřizování příspěvku pro nevidomé, je středem zájmu Klaus Damm a jeho 98letá matka Hannelore Damm. Hannelore Damm trpí věkem podmíněnou makulární degenerací a dostává 167 eur jako slepý měsíčně. O tyto peníze bylo požádáno v září 2024 na radu svého očního lékaře.

Po schválení obdržel Klaus Damm dopis, ve kterém ho informoval o povinnosti hlásit změny. Když byla jeho matka umístěna do úrovně péče 3, Damm o této změně okamžitě informoval Hesenskou státní sociální společnost (LWV). V květnu 2025 však obdržel od LWV dotazník s žádostí o informace o zraku, úrovni péče a očních operacích.

Byrokratické překážky a povinnost předkládat důkazy

Klaus Damm byl navíc požádán, aby poskytl potvrzení o matčině životě od úřadu nebo banky. I přes zproštění mlčenlivosti ohlašovny obyvatel LWV tento přístup neakceptovalo. Důvodem přísných požadavků LWV jsou pokusy o podvod v minulosti, kdy nebyla hlášena úmrtí osob s nárokem na dávku pro nevidomé. V letech 2023 a 2024 byly v Hesensku vymáhány pohledávky ve výši 313 000 eur a 273 000 eur, které lze vysledovat zpět k takovým případům.

Dávka pro nevidomé v Hesensku je paušální finanční dávka na podporu těžce zrakově postižených a nevidomých lidí. Uděluje se k řízení oblastí života, které si vidící lidé mohou organizovat samostatně. Částka se liší podle zrakového postižení: pro úplnou slepotu je to 757 eur, pro hluchoslepotu 1 514 eur a pro těžce zrakově postižené včetně Hannelore Damm je to 227 eur se započtením příspěvku na péči.

Předpisy o příplatcích za nevidomé a jak se k nim přihlíží

Klasifikace pro příjem dávky pro nevidomé je založena na zbývajícím zraku. Nevidomí mají zbytkové vidění maximálně 2 %, těžce zrakově postižení lidé nesmí mít zbytkové vidění více než 5 %. Za určitých podmínek mohou nevidomí v Hesensku získat další pomoc pro nevidomé, která je dávkou sociální pomoci a závisí na příjmu a majetku.

Příjemci dávky pro slepotu musí být opatrní při poskytování doplňkových pečovatelských služeb: finanční dávky se úměrně snižují, pokud jsou domácí pečovatelské služby poskytovány z pečovatelského fondu. Příspěvek na péči od profesního sdružení je plně započten. Na druhé straně příspěvek na péči podle § 64a SGB Při přestěhování do ústavů nebo zvláštních forem bydlení se dávka pro nevidomost snižuje i v případě, že současně pobírá dávky od jiného veřejného poskytovatele.

Tento případ působivě ukazuje, jak náročné mohou být byrokratické požadavky pro příbuzné lidí se zrakovým postižením. Vzhledem k vysokým částkám, které byly kvůli nesrovnalostem v minulosti požadovány zpět, je pochopitelné, že LWV zavádí přísné požadavky na dokumentaci.

Další informace o předpisech týkajících se nevidomých v Hesensku naleznete na oficiálních webových stránkách Asociace státního blahobytu v Hesensku.

Přečtěte si více o případu Klause a Hannelore Dammových na Rtuť.