Analýza ukazuje: Inflace obzvláště silně zatěžuje nízkopříjmové domácnosti

Analýza ukazuje: Inflace obzvláště silně zatěžuje nízkopříjmové domácnosti

Podle zprávy od taz.de Inflace v loňském roce silně zatížila zejména chudší domácnosti. Míra inflace u singles s příjmem maximálně 900 eur měsíčně byla 6,3 procenta, zatímco singles s příjmem 5000 eur a více měsíčně zaznamenali inflaci jen 5,3 procenta. Celkově byla míra inflace loni 5,9 procenta, což představuje mírný pokles oproti roku 2022, ale stále je výrazně nad cílem Evropské centrální banky ve výši 2 procent.

Analýza Institutu pro makroekonomii a výzkum hospodářského cyklu (IMK) Nadace Hanse Böcklera ukazuje, že nízkopříjmové domácnosti trpěly zejména zdražováním až do konce léta 2023. Je to proto, že chudší lidé utrácejí větší část svých příjmů za potraviny a energie. Ceny zemního plynu vzrostly o 14,7 procenta, elektřiny o 12,7 procenta a potravin o 12,4 procenta. Bez těchto zvýšení cen by míra inflace byla výrazně nižší.

Tento vývoj má významný dopad na trh a finanční odvětví. Rostoucí ceny energií a potravin dopadají zejména na nízkopříjmové domácnosti, které na tyto oblasti musí vynakládat větší část svého rozpočtu. To vede k nižší kupní síle a může dále prohlubovat ekonomickou nerovnost. Navíc by to mohlo mít důsledky pro měnovou politiku a politiku úrokových sazeb, protože centrální banky se mohou snažit udržet inflaci pod kontrolou.

Celkově analýza IMK zdůrazňuje naléhavou potřebu přijmout opatření ke zmírnění ekonomické zátěže domácností s nízkými příjmy a ukazuje složitost dynamiky inflace ve vztahu k různým typům domácností.