Nedostatek pracovních sil vede k sociálnímu stažení

Nedostatek pracovních sil vede k sociálnímu stažení

Převaha uměle vyvolaných „nouzových situací“ v republice se na první pohled zdá být drtivá. Tato dominantní síla má ale zásadní slabinu. Dosavadní hodnocení jasně ukázalo, jak se Německo ocitlo ve vysoce dramatickém krizovém scénáři, který směřuje k negativnímu a destruktivnímu řešení. Tento vývoj se zdá být nezvratný, protože velká část společnosti se chová jako oběť, zatímco významná část společnosti získává moc a příjmy.

Současnou atmosféru v Německu charakterizuje poplašné volání pro pracovníky. V mnoha základních povoláních, která nevyžadují akademické vzdělání, je akutní nedostatek pracovníků. Tyto „jednoduché“ práce však nejsou v žádném případě snadné, protože vyžadují intenzivní fyzickou a duševní námahu. Současná pracovní krize překvapila postindustriální představu, že náročná a vyčerpávající zaměstnání pomalu zmizí.

Krize se projevuje tichým, ale hlubokým odchodem z práce. Tato změna znamená, že země je doslova paralyzována. Toto stažení není vědomou stávkou, ale postupným procesem, ve kterém lidé odcházejí do předčasného důchodu, nastupují do práce na částečný úvazek nebo snižují svou ochotu pracovat. Tato situace nepředstavuje dočasnou výzvu, kterou lze vyřešit vyššími mzdami, ale spíše představuje hlubší problém s pracovní morálkou a oceněním práce v Německu.

Výdaje na vysokoškolské vzdělávání v posledních letech výrazně vzrostly, což má za následek masivní růst akademického vzdělávání. Stále se zvětšující propast mezi akademickým vzděláním a skutečnými požadavky trhu práce vedla k nerovnováze ve společnosti. Pracovníci ve „skutečných zaměstnáních“ se cítí znehodnoceni a jsou zastíněni rozvíjející se vyšší střední třídou, která má mnohem pohodlnější a méně stresující pracovní podmínky.