Jaderné rozhovory zrušeny: Írán reaguje na izraelské letecké útoky!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Plánované jaderné rozhovory mezi Íránem a USA v Ománu byly zrušeny. Izrael útočí na íránská jaderná zařízení.

Die geplanten Atomgespräche zwischen Iran und USA in Oman wurden abgesagt. Israel greift iranische Atomanlagen an.
Plánované jaderné rozhovory mezi Íránem a USA v Ománu byly zrušeny. Izrael útočí na íránská jaderná zařízení.

Jaderné rozhovory zrušeny: Írán reaguje na izraelské letecké útoky!

Napjaté vztahy mezi Íránem a Izraelem nadále eskalují, zatímco plánované americko-íránské jaderné rozhovory v Ománu byly zrušeny. Hlasitý Jihoněmecké noviny Ománský ministr zahraničí Badr al-Bussaidi potvrdil zrušení rozhovorů a zdůraznil důležitou roli Ománu jako prostředníka. Jednání měla původně diskutovat o implementaci vídeňské jaderné dohody z roku 2015, ale napětí zůstává vysoké.

Paralelně s diplomatickými neúspěchy Izrael od pátečního rána podniká rozsáhlý letecký útok na íránská jaderná zařízení. Cílem této operace nazvané „Rising Lion“ je snížit jadernou hrozbu Íránu a zastavit jeho jaderný program. Tento preventivní úder, jako by RND zprávy, se zaměřuje na klíčová jaderná zařízení, vojenské základny a vědce.

Útoky a protireakce

V sobotu večer Írán reagoval na izraelské útoky odpálením stovek raket a dronů směrem k Izraeli, které zasáhly oblast Tel Avivu. Írán pohlížel na izraelské nálety jako na vyhlášení války, což zdůrazňuje hluboké napětí, které mezi oběma zeměmi panuje. Tyto útoky přicházejí na pozadí, že se Izrael, USA a další západní země obávají, že by Írán mohl tajně vyvinout jaderné zbraně.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) je znepokojena vývojem íránského jaderného programu. Přestože nebylo možné detekovat žádné jaderné záření, postoupení případu Radě bezpečnosti OSN by mohlo mít pro Írán politické a ekonomické důsledky. Írán v posledních měsících zvýšil obohacování uranu až na 60 procent, což je nebezpečně blízko k hranici kolem 90 procent požadované pro jaderné zbraně.

Politické pozadí a cesta vpřed

Konflikt má hluboké historické kořeny. Od islámské revoluce v roce 1979 jsou USA považovány za úhlavního nepřítele Íránu. Jednostranné odstoupení USA za prezidenta Trumpa od vídeňské jaderné dohody v roce 2018 a následné sankce ještě zvýšily napětí. V 50. letech 20. století byl íránský jaderný program původně zahájen s podporou Spojených států a později Ruska, než se tato spolupráce v porevolučním období přerušila.

Íránské obyvatelstvo trpí nejen geopolitickým napětím, ale také ekonomickou situací, která je charakterizována mezinárodními sankcemi. Vysoká inflace a rozšířená chudoba jsou každodenními společníky mnoha Íránců. Návrat k diplomatickému přístupu k řešení jaderného sporu se v současné době zdá jen stěží možný bez zásadních reforem a deeskalace na geopolitické úrovni.