Čínská klimatická politika 2025: bod obratu nebo slepá ulička pro Zemi?

Čínská klimatická politika 2025: bod obratu nebo slepá ulička pro Zemi?

Globální klimatická politika je v rozhodujícím bodě obratu, protože teploty rostou a extrémní jevy počasí. USA v této souvislosti opět ustupují od své mezinárodní odpovědnosti, což stále více upozorňuje na Berlín, Brusel a Peking. Klíčovou roli ve snaze dosáhnout cíle 1,5 stupně Pařížské klimatické dohody hraje zejména čínská klimatická politika. Čína, která se v roce 2006 stala největším světovým producentem skleníkových plynů, nyní představuje 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů a 28 % emisí CO2, s emisemi na hlavu 10,1 tuny, srovnatelné s vyspělými zeměmi OECD a nad průměrem EU.

Zlomu v čínské politice v oblasti klimatu by mohlo být dosaženo v roce 2025, protože emise CO2 by mohly potenciálně poprvé klesnout, a to navzdory rostoucí poptávce po energii. To je v souladu s nadcházejícím 15. pětiletým plánem Číny, jehož aktualizované národní klimatické cíle (NDC) musí být předloženy OSN do února 2025. Tyto cíle budou formovat čínskou klimatickou politiku do roku 2035 a určí, zda pařížské klimatické cíle zůstanou reálné.

Klimatické cíle Číny a mezinárodní odpovědnost

Tento vývoj přichází v době, kdy čínská města trpí vážným znečištěním ovzduší, které lze částečně považovat za hnací sílu opatření v oblasti klimatické politiky. Teng Xiaopingova reforma a politika otevírání se, která začala zhruba před 40 lety, vedla k obrovskému hospodářskému růstu a umožnila stovkám milionů lidí uniknout chudobě. Tento růst byl ale také doprovázen masivním nárůstem znečištění životního prostředí, které přispělo ke globálnímu oteplování. Spotřeba uhlí v Číně vzrostla od roku 1965 více než desetinásobně a země produkuje a spotřebovává více než polovinu světového uhlí.

V souvislosti s připravovanou šablonou NDC je zásadní, aby Německo a EU převzaly aktivnější roli v diplomacii v oblasti klimatu. Zejména po stažení USA by Německo mohlo fungovat jako most v dialogu s Čínou. Aby však Německo mohlo vznést na Čínu věrohodné požadavky, musí prosadit své vlastní klimatické ambice. Boj proti klimatu je brzděn vnitřními problémy v rámci EU a Německa, což zvyšuje naléhavost strategického jednání v oblasti politiky klimatu.

Role Číny v mezinárodní ochraně klimatu

Rozhodnutí Číny v letošním roce budou mít významný dopad na to, zda se podaří splnit cíl 1,5 stupně. Navzdory zvýšeným investicím do obnovitelné energie zůstává země silně závislá na uhlí, v roce 2020 bude uvedeno do provozu 29 GW nových uhelných elektráren a dalších 200 GW je plánováno v letech 2021–2025. Taková rozhodnutí by mohla ohrozit dosažení cílů, zejména vzhledem k tomu, že Čína se nadále považuje za rozvojovou zemi, a proto volá po globální klimatické spravedlnosti.

Němečtí federální politici musí hlouběji porozumět významu Číny v politice klimatu a zároveň využít čas k urychlení svých akcí. Technické inovace by měly být začleněny do čínské klimatické strategie, aby bylo možné účinně dosáhnout klimatických cílů. Čínská vedoucí skupina pro zlepšení energetické účinnosti a spuštění celostátního systému obchodování s emisemi v roce 2021 jsou kroky správným směrem, ale závislost na fosilních palivech zůstává obrovskou výzvou.

Nadcházející měsíce jsou pro evropskou klimatickou diplomacii klíčové, zejména s ohledem na zářijové předložení NDC ze strany Číny. Je jasné, že bez ambiciózní klimatické politiky Číny není dodržování limitu 1,5 stupně možné.

Celkově je jasné, že role Číny v mezinárodní ochraně klimatu je nepostradatelná. Seznam pro sledování klimatu se bude nadále zpřísňovat, protože globální společenství čeká, jak Peking zareaguje na globální výzvy a jaké kroky podnikne ke snížení emisí uhlíku. Čína i mezinárodní společenství čelí výzvě najít rovnováhu mezi hospodářským růstem a ochranou životního prostředí, aby byla zajištěna udržitelná budoucnost.