Němci pracují méně: Merz vyzývá k většímu úsilí v práci!

Němci pracují méně: Merz vyzývá k většímu úsilí v práci!

Debata o trhu práce v Německu nabývá nových forem. V roce 2023 byla průměrná pracovní doba na zaměstnaného obyvatele pouze 1 036 hodin, jak ukazuje analýza Německého ekonomického institutu (IW). To řadí Německo na třetí až předposlední místo mezi 38 zeměmi OECD. Pouze Francie (1 027 hodin) a Belgie (1 021 hodin) měly méně, zatímco Nový Zéland se ujímá vedení s přibližně 1 402 hodinami. Tato čísla ilustrují problém, kterému německý trh práce čelí.

Diskuse o pracovní době je stále kontroverznější. Kancléř Friedrich Merz zaujal jasné stanovisko a požaduje zvýšení pracovní doby v Německu. Hovoří také spolkový ministr práce Hubertus Heil a upozorňuje, že zvýšená zaměstnanost žen by mohla vést k prodloužení pracovní doby. K tomu by mohlo přispět zlepšení pracovních podmínek pro matky a plánované rozšíření péče o děti, na které černo-červená koalice poukazuje.

Srovnání pracovní doby

Ohlédnutí za posledních několik let ukazuje zajímavý vývoj. Ve srovnání s rokem 2013, kdy se průměrná pracovní doba pohybovala kolem 1 013, Němci v roce 2023 skutečně pracovali více. Přesto od 70. let zůstává trend sestupný, i když od znovusjednocení došlo k nárůstu. Tento vývoj je alarmující, zvláště v kontextu, kdy prezident IW Michael Hüther varuje před hrozícím nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Podle jeho prognózy by se do konce dekády mohlo ztratit téměř 4,2 miliardy pracovních hodin.

Kromě toho bude míra zaměstnanosti v Německu v roce 2023 vysoká 77,2 procenta, což je nad průměrem OECD 69 procent. Je však třeba si uvědomit, že zhruba 30 procent zaměstnanců v Německu pracuje na částečný úvazek. Pro srovnání: V Itálii je tato hodnota 18 procent a v Polsku jen 6 procent. Tento rozdíl zdůrazňuje problém částečných úvazků v německém pracovním prostředí.

Politické požadavky a výzvy

Debata o pracovní době není jen otázkou počtu odpracovaných hodin, ale také podmínek, za kterých lidé pracují. IW mimo jiné kritizuje strmou daňovou sazbu pro střední příjmy, díky níž jsou přesčasy neatraktivní. Objevují se také výzvy ke zrušení demotivačních opatření, jako je odchod do důchodu v 63 letech, aby se zlepšila struktura trhu práce.

Souhrnně lze říci, že otázka pracovní doby v Německu není jen statistickou záležitostí, ale je hluboce ukotvena v sociálních a ekonomických strukturách. Současné debaty vedou k zásadním otázkám o budoucnosti trhu práce a kvalitě života občanů.

Pro více informací se podívejte na analýzu z Deutschlandfunk a t online.