Suche
Mein Konto
Německo na pokraji: recese se protáhne až do roku 2026 – co teď?
Německá ekonomika je v recesi od roku 2023. Vysoké ceny a nedostatek kvalifikovaných pracovníků zatěžují firmy. Odborníci varují před dlouhou cestou k uzdravení.
Německo na pokraji: recese se protáhne až do roku 2026 – co teď?
Německá ekonomika je již dva roky v hluboké recesi, což z ní dělá jedinou zemi v Evropské unii, která setrvává v této složité situaci. V této souvislosti bylo v roce 2024 uzavřeno tolik společností jako během finanční krize v roce 2011. Zejména energeticky náročný průmysl trpí vysokými cenami elektřiny, což dále zhoršuje ekonomickou situaci. Pokračující nedostatek pracovníků a vysoké byrokratické překážky navíc vedou k nárůstu firemních úkolů.
Podle ekonomického poradního výboru federální vlády se jedná o „výrazně slabou fázi“, díky níž se rychlé zotavení zdá nepravděpodobné. Pro rok 2025 se předpovídá nulový růst, zatímco pro rok 2026 se zdá možný pouze 1% růst. Zejména mezinárodní konkurenceschopnost Německa utrpěla důsledky ukrajinské války a s tím souvisejícího zastavení dodávek ruského plynu. Německá obchodní a průmyslová komora to interpretovala jako naléhavou známku nutných politických opatření.
Příčiny krize a výzvy
Problémy německé ekonomiky jsou různorodé. Byrokracie a dlouhé schvalovací procesy výrazně zpomalují růst. Celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa má navíc negativní dopad na exportně orientovanou ekonomiku země. Index podnikatelského klimatu ifo v červenci 2023 klesl na 87,3 bodu, což dokumentuje třetí pokles v řadě a odráží nejistotu mezi společnostmi. Ke stagnaci přispívají i krátkodobé problémy jako rostoucí úrokové sazby a závislost na dovozu plynu z Ruska.
Průzkum společnosti GfK ukazuje, že spotřebitelský sentiment v Německu je na nízké úrovni. Prognózy naznačují blížící se pokles ekonomického výkonu v roce 2023, přičemž Ifo Institute očekává -0,4 procenta a Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává -0,3 procenta.
Politická opatření a vývoj
Spolková ministryně hospodářství Katherina Reiche plánuje do poloviny července zavést opatření ke zmírnění zátěže pro firmy, včetně snížení daní z elektřiny a reformy trhu práce. Kancléř Friedrich Merz požaduje více pracovních pobídek a flexibilnější pracovní dobu. Spolková vláda věnuje zvláštní pozornost úspěšné integraci žen na trh práce prostřednictvím lepší péče o děti.
Kromě toho je oznámen rozsáhlý finanční balíček ve výši 500 miliard eur, který bude investován do infrastruktury. Existují však obavy, že tyto prostředky nemohou být použity k zamýšlenému účelu a že financování prostřednictvím půjček by mohlo ohrozit dodržování dluhových standardů EU. Odborníci volají po realistickém pohledu do budoucnosti a prosazování nových obchodních modelů. Odborná komise očekává pozitivní efekty od finančního balíčku nejdříve v roce 2026.
Vzhledem k současné situaci je hodnocení situace často popisováno jako „mezi nadějí a strachem“. Ministr hospodářství Robert Habeck navrhuje zavést dotace na elektřinu v průmyslu, ale to zůstává kontroverzní, zatímco prezident Ifo Clemens Fuest a další odborníci místo toho volají po snížení byrokracie a komplexních daňových reformách, které by podpořily investice.
Stručně řečeno, Německo čelí velkým ekonomickým výzvám, které vyžadují strukturální i krátkodobá řešení, aby se země vrátila na cestu růstu. Politická a ekonomická nejistota zůstává klíčovým problémem, který je nutné naléhavě řešit, aby se ekonomika udržitelně stabilizovala.
Zda plánovaná opatření spolkové vlády mohou mít potřebný efekt k zastavení negativního vývoje a obnovení důvěry v německou ekonomiku, se teprve uvidí. Tato krizová situace nabízí jak rizika, tak příležitosti, které je třeba využít k nalezení nových cest k růstu a stabilitě.