Zpráva Enrica Letty o budoucnosti vnitřního trhu: megalomanie nebo přesná analýza?

Zpráva Enrica Letty o budoucnosti vnitřního trhu: megalomanie nebo přesná analýza?

Enrico Letta ve své zprávě o budoucnosti vnitřního trhu představuje jistou paralelu s Jacquesem Delorsem, jehož zpráva v 80. letech připravila půdu pro dokončení vnitřního trhu v roce 1992. Srovnání však naznačuje mírnou aroganci. Lettova analýza je v zásadě správná. Svět se od té doby hodně změnil, stejně jako EU, která se výrazně rozrostla. Vnitřní trh však není zdaleka dokončen; zejména stále zcela chybí evropský kapitálový trh. Lettovy konkrétní návrhy na unii kapitálových trhů se tedy trefily do černého, ​​setkávají se však s kontroverzními názory. Nejinak by tomu bylo u dalších otázek, jako je nepřímá poptávka po sdílených dluzích.

Letta může mít v některých bodech pravdu, zatímco některé jeho výzvy k novému financování EU jsou kontroverzní. Letta však nemůže být považován za druhého Delorse, protože dnešní vedení EU nedostává stejnou podporu, jakou Delors od Kohla a Mitterranda. To ale nemusí být nutně vnímáno negativně. To jen ukazuje, že navzdory inovativním přístupům se Letta netěší stejné politické podpoře jako jeho historický vzor. Lettovy návrhy na další rozvoj vnitřního trhu a unie kapitálových trhů jsou nepochybně důležité, ale představují pouze dílčí aspekt komplexních výzev, kterým EU čelí. Letta proto zahájil důležitou diskusi, která povede k dalším debatám o budoucnosti Evropské unie a její ekonomické integraci.