Summit EU v Bruselu: spor o zbraně a peníze pro Evropu!

Lídři EU dosáhli na summitu v Bruselu dohody o nákupu nových zbraní, které posílí obranyschopnost Evropy. Toto rozhodnutí vítá Evropská komise, která odhaduje, že dalších 500 miliard eur bude muset být v příštích deseti letech investováno do zbrojních projektů, aby bylo dosaženo cílů, jako je evropská protivzdušná obrana a zabezpečení východních hranic. Dvě hlavní otázky však zůstávají nejasné: Kdo by měl vojenskou techniku ​​vyrábět a jak bude zaručeno její financování?

Summit se konal v Palais d’Egmont s cílem vytvořit důvěrnou atmosféru. Během diskuse zazněla i výzva amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby země NATO zvýšily své obranné výdaje na 5 % HDP. Kancléř Olaf Scholz v této souvislosti poznamenal, že Německo sotva plní kvótu NATO, zatímco sedm zemí EU ji postrádá.

V centru pozornosti evropské výdaje na obranu

V souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině vykazují obranné rozpočty členských zemí EU na rok 2024 jasnou tendenci k růstu. Tento přístup je utvářen geopolitickým napětím, závazky NATO a národními prioritami. Polsko se například rozhodlo zvýšit své obranné výdaje na 3 % HDP. Další země jako Slovensko, Slovinsko, Lotyšsko a Rumunsko rovněž usilují o dosažení hranice 2 %. Rumunsko zvýšilo svůj rozpočet na rok 2022 o 14 %.

Výzvy ve francouzsko-německém partnerství jsou také jasné, zejména v obranných projektech, jako je Future Combat Air System (FCAS) a Main Ground Combat System. Evropský obranný fond v hodnotě 8 miliard eur na období 2021–2027 má za cíl posílit obranné technologie a průmysl, zatímco ve Francii, Spojeném království a Polsku se plánují výrazné navýšení rozpočtu. Německo hodlá vyčlenit dalších 100 miliard eur, aby dosáhlo cíle NATO ve výši 2 % HDP.

Stěžejní zůstává také diskuse o financování nových zbraní. Prezident Macron požaduje více evropských finančních prostředků a povolený sdílený dluh, zatímco Německo, Nizozemsko a Rakousko jsou proti. Scholz dal jasně najevo, že pro EU žádný společný dluh nebude. Diskutuje se také o možném přesměrování Evropské investiční banky tak, aby umožnila financování zbrojení, což se však setkává s odporem, protože banka je známá zejména jako „klimatická banka“.

Tento vývoj naznačuje hluboký posun v obranné strategii Evropy, posílený geopolitickou realitou a tlakem na NATO, aby provádělo jednotnou obrannou politiku. Jak budou členské státy EU reagovat na vznikající výzvy, se teprve uvidí.