ECB po deseti zvýšeních ponechává úrokové sazby beze změny - experti se obávají ekonomické slabosti
Poté, co Evropská centrální banka (ECB) zvýšila úrokové sazby na posledních deseti po sobě jdoucích zasedáních, se nyní Rada ECB rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu v eurozóně prozatím beze změny na 4,5 procenta. Mnoho ekonomů toto rozhodnutí očekávalo, protože inflace v eurozóně nedávno klesla. Zároveň ale rostou obavy o ekonomiku, které mohly ECB k rozhodnutí vést. Depozitní úroková sazba, kterou banky dostávají za zaparkované prostředky, zůstává na 4,0 procentech, což je nejvyšší úroveň od založení měnové unie v roce 1999. V posledních letech se ECB snažila omezit inflaci a udržovat stabilní ceny na úrovni inflace ...

ECB po deseti zvýšeních ponechává úrokové sazby beze změny - experti se obávají ekonomické slabosti
Poté, co Evropská centrální banka (ECB) zvýšila úrokové sazby na posledních deseti po sobě jdoucích zasedáních, se nyní Rada ECB rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu v eurozóně prozatím beze změny na 4,5 procenta. Mnoho ekonomů toto rozhodnutí očekávalo, protože inflace v eurozóně nedávno klesla. Zároveň ale rostou obavy o ekonomiku, které mohly ECB k rozhodnutí vést. Depozitní sazba, kterou banky dostávají za zaparkované prostředky, zůstává na 4,0 procentech, což je nejvyšší úroveň od založení měnové unie v roce 1999.
V posledních letech se ECB snažila omezit inflaci a usilovat o stabilní ceny s mírou inflace 2,0 procenta. Poté, co inflace v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině dočasně dosáhla dvouciferných hodnot, se ECB pokusila zastavit vývoj sérií zvýšení úrokových sazeb. Vyšší úrokové sazby zdražují půjčky a působí tak proti vysoké inflaci. Dražší úvěry ale také zatěžují ekonomiku, protože investice financované úvěry se prodražují.
Ekonomický výhled pro eurozónu se také zhoršil. ECB nyní očekává, že hrubý domácí produkt letos poroste pouze o 0,7 procenta, zatímco v červenci se předpovídal nárůst o 0,9 procenta. Zejména Německo, největší evropská ekonomika, se letos podle spolkové vlády a mnoha ekonomů skutečně mírně zmenší.
Krize na Blízkém východě je dalším faktorem nejistoty, který by mohl ovlivnit ceny energií, a tím pádem i dopad na ekonomiku a finanční sektor. S napětím se očekává, jak se k ekonomice a budoucímu vývoji úrokových sazeb vyjádří prezidentka ECB Christine Lagardeová. Nabízí se otázka, zda nechává otevřenou možnost dalšího zvyšování úrokových sazeb, nebo zda dává neutrálnější výhled s důrazem na závislost na datech.
Rozhodnutí ECB prozatím dále nezvyšovat úrokové sazby má dopad na trh a finanční sektor. Nižší úrokové sazby mohou zvýšit poptávku po úvěrech, což může mít pozitivní dopad na spotřebu a investice. Zároveň však nižší úrokové sazby mohou vést i k vyšší inflaci. Vývoj ekonomiky a inflace bude proto i nadále nutné bedlivě sledovat, aby bylo možné posoudit případná další rozhodnutí ECB.
Zdroj: Podle zprávy od www.tagesschau.de
Přečtěte si zdrojový článek na www.tagesschau.de