Zrušit státní svátky? Odborníci se přou o dopad na ekonomiku!

Zrušit státní svátky? Odborníci se přou o dopad na ekonomiku!

Diskuze o zrušení státního svátku v Německu je stále hlasitější. Michael Hüther, ředitel Německého ekonomického institutu, nedávno vyzval ke snížení počtu státních svátků, aby se v krátkodobém horizontu zvýšila ekonomická výkonnost země. Podle propočtů jeho institutu by pracovní den navíc mohl zvýšit hrubý domácí produkt (HDP) až o 8,6 miliardy eur. Tomu odpovídá návrh, který lze chápat i jako reakci na žádost Bavorského podnikatelského svazu o vyškrtnutí církevního svátku. O zrušení dne pokání a modliteb jako státního svátku v roce 1995 hovoří Hüther, po kterém následovaly podobné ekonomické argumenty.

Nápad však nemá jen zastánce. Marcel Fratzscher, šéf německého institutu pro ekonomický výzkum, návrh rozhodně odmítá. Tvrdí, že problémy s nedostatkem pracovních sil nelze vyřešit zrušením státních svátků. Řešení spíše vidí v odstranění překážek pro ženy, uprchlíky a imigranty s cílem odlehčit pracovnímu trhu.

Požadavky z politiky

Proti zrušení státního svátku existuje také odpor v politickém prostředí. Proti Hütherovu návrhu rozhodně vystupují zástupci SPD a Levice. Armand Zorn, zástupce šéfa parlamentní skupiny SPD, zdůrazňuje, že státní svátky pomáhají zaměstnancům zotavit se a podporovat jejich výkon. Jörg Cezanne z levice dokonce označuje návrh za zastaralý a neorientovaný na řešení. Leif-Erik Holm z poslaneckého klubu AfD také říká, že by byl rád, kdyby žádné další prázdniny nebyly zavedeny.

Kromě ekonomické debaty se o zrušení státního svátku mluví i v rámci otázek financování německého rozpočtu. K pokrytí nových miliardových dluhů v rozpočtu předložili odpovídající návrhy i další ekonomičtí experti jako Monika Schnitzer a Clemens Fuest. Valerie Haller z finančního týmu ZDF odhaduje, že zrušení státního svátku by mohlo přinést roční příjmy až 8,6 miliardy eur. Guntram Wolff dokonce předpokládá kolem 11 miliard eur, což odpovídá zhruba 0,25 % HDP.

Účinky smazání

Výpočet ekonomického dopadu dovolené je však složitý. Ty do značné míry závisí na využití kapacity společnosti a také na faktorech specifických pro odvětví a sezónních faktorech. Německo má v mezinárodním žebříčku vysokou úroveň produktivity a je třetí největší ekonomikou na světě. Ale i přes tuto úroveň výkonu mají zaměstnanci v Německu v průměru jen kolem 30 dnů dovolené ročně, a jsou tak uprostřed evropského srovnání.

Na druhou stranu panuje obava, že zrušení státního svátku bude mít negativní dopad na zaměstnance. Ztráta odpočinkového dne by mohla nejen snížit kvalitu života zaměstnanců, ale také vést ke ztrátě tržeb v odvětvích, jako je cestovní ruch a pohostinství. Otázkou je, zda dodatečný pracovní den může skutečně výrazně zvýšit HDP a daňové příjmy nebo zda navrhovaná opatření přinášejí více nevýhod než výhod.

Diskuze zůstává napjatá a ukazuje různé pohledy, které na toto téma existují. Zatímco někteří zdůrazňují ekonomický přínos, jiní zdůrazňují společenskou odpovědnost vůči zaměstnancům a potřebu vyváženého pracovního prostředí.

Více informací viz ČAS a ZDF.